-
Info
Název: SCP-968-CS
Autor:Galvans
Zdroj obrázku: Snímky z NASA, https://nssdc.gsfc.nasa.gov/image/planetary/mars/f070a13_raw.jpg
Speciální zadržovací procedury:
SCP-968-CS musí být monitorováno pomocí autonomního orbitální sondy Wache-2, vybaveného vícekanálovým multispektrálním detektorem schopným registrovat přerušení optického pole generovaného objektem. V případě výpadku maskování musí být aktivováno protokolem KOSMA-2 s cílem vyslat signál, který bude rušit ostatní sondy, aby neviděli pravou podstatu. Vstup do SCP-968-CS je přísně zakázán bez přímého povolení velitele a alespoň dvou bezpečnostních analytiků úrovně 4. V případě narušení vnitřní stabilizace jádra nebo radioaktivního úniku musí být zahájen Protokol M-11 „Prach k prachu“.
Popis:
SCP-968-CS je opuštěná mimozemská struktura nacházející se na povrchu Marsu v oblasti Planitia Moravia. Objekt má tvar nepravidelného pětiúhelníku zužujícího se do ostré špičky o výšce přibližně 18 m. Povrch je tvořen tmavě zeleným, leštěným materiálem, který připomíná nefrit, ale neodpovídá žádnému známému pozemskému minerálu. Na vnějším plášti struktury se nachází soustava polygonálních panelů, které generují optické maskovací pole. Toto pole zcela zakřivuje a rozkládá světelné, infračervené a radarové spektrum a zajišťuje, že SCP-968-CS z vnějšku vypadá jako homogenní část planiny. Z důvodu věkového opotřebení a poškození některých panelů dochází k výpadkům pole, během nichž lze částečně strukturu krátkodobě detekovat nebo pozorovat optické zkreslení okolí. Rover Spur tyto výpadky využil k průniku do struktury.
Dodatek 968-CS-1 Vnitřní struktura:
- Ve spodní části objektu se nachází poškozené energetické jádro, vykazující silnou radioaktivitu, především alfa a gama záření. Spektrální analýza naznačuje přítomnost vysoce nestabilního syntetického izotopu pravděpodobně o transuranový prvek s Z ≈ 119–120, pravděpodobně těžší než Curion1. Poločas je extrémně dlouhý oproti očekávání, což naznačuje stabilizační anomálii.
- Dekorativní rostliny spirálovité struktury s fluorescencí při ~420 nm v noci. Vzorky obsahují až 28 % shody s pozemskými rostlinami čeledi Araceae, zbytek je mimozemského původu.
- Organický materiál podobný svalové tkáni, uložený v podlaze a stěnách. Tato tkáň vykazuje silné alfa záření (14 000 až 16 000 Bq/cm²), reaguje na dotek kontrakcí a vykazuje zbytky bioelektrické aktivity, zůstává částečně aktivní i po extrakci.
Dodatek 968-CS-2: Objevení
Čtrnáctý sol2 cestování roveru Spur byl nalezen severně od Maharalského kráteru optický anomální úkaz. Bližší zkoumání potvrdilo teorie o skryté mimozemské struktuře.
Dodatek 968-CS-3: Kosterní pozůstatky:
Dodatek 968-CS-4: Specifikace vybavení mise Kosmava
Satelitní snímek trasy roveru Spur
Dodatek 968-CS-5: Denní průběh mise Spur
1. sol
Rover Spur je aktivován a po diagnostice systémů začíná průzkum blízkého okolí přistání. Dokumentuje malý impaktní kráter Sulb, nacházející se jen cca 250 metrů od přistávací základny. Jsou odebrány první vzorky regolitu a prachových sedimentů.
2. sol
Spur vyráží k cca 1 km vzdálené Hoře Portrét, útvaru připomínajícímu z určitého úhlu lidskou tvář. Terén je zde kamenitý, ale stabilní. Rover snímá multispektrální data a odebírá vzorky hornin. Odpoledne se vrací k přistávací základně Kosmava, kde ukládá první biologicky významné vzorky.
3. sol
Rover Spur se třetí den mise vydal západním směrem, kde narazil na neobvyklý terénní útvar tvořený dvěma kruhovými depresemi spojenými úzkým sedlem, připomínající tvar osmičky. Tento geologický objekt byl následně pojmenován Struktura Doppelkranz (dvojitý prstenec). Obě části útvaru mají průměr přibližně 250 metrů a mírně zvýšený okraj.
Spur provedl povrchovou analýzu a spektrální odečet, přičemž kromě slabě zvýšené koncentrace alfa záření nebyly zaznamenány výrazné odchylky v mineralogii či složení podloží. Magnetometrická data však indikovala lehkou fluktuaci lokálního magnetického pole, která nebyla přítomna v přilehlých oblastech. Hypotéza o dopadovém nebo erozním původu zůstává zatím nepotvrzená. Spur pokračoval v trase směrem k severovýchodu.
4.–5. sol
Spur nabíjí akumulátory a kalibruje senzory. Terén se jeví jako geologicky jednotvárný. Rover provádí rutinní měření teploty, atmosférického tlaku a ionizačního spektra.
6. sol
Spur překonává asi 3 km dlouhý úsek k Hoře A, osamocené výchozové skalní formaci, která vykazuje známky dávné eroze. V blízkosti, zhruba 180 metrů východně, rover zaznamenává mělký impaktní kráter Kaff o průměru 65 metrů. Navzdory své malé hloubce si kráter zachoval dobře definované okraje a tenké vrstvy prachových usazenin. Analýza odhalených stěn prokázala stopy po sublimaci podpovrchového ledu a přítomnost sirných sloučenin, což může naznačovat minulé hydrotermální procesy nebo interakci s těkavými látkami.
7. sol
Spur dorazí k menší dunové formaci na cestě mezi Horou A a kráterem Maharalem, dočasně pojmenované Kýl pro její protáhlý tvar. Zaznamenány byly neobvyklé vibrace v podloží a změna ve struktuře prachových částic.
8. sol
Rover vstupuje do oblasti kráteru Maharal, asi třikrát většího než Sulb. Sestupuje po svahu a odebírá vzorky ze stíněné části kráteru. Zaznamenána zvýšená hladina oxidů železa a titanu.
9.–10. sol
Spur pokračuje podél severní hrany kráteru Maharalu a narazí na roztroušené kamenné formace. Krátká sonda pomocí georadaru odhalí hlubší vrstvy zhutnělého substrátu, obsahující mikrotrhliny se stopami starého zamrzlého roztoku.
11. sol
Úsek se zdá být geologicky monotónní. Spur provádí rutinní záznamy teplot, atmosférického tlaku a ionizačního spektra.
12. sol
Severozápadně od kráteru Maharalu Spur zaznamená optické zkreslení, světelný lom a deformace. Místo označeno jako Anomálie Alpha. Terén působí rozmazaně jakoby se „vlnil“. Lidar hlásí odchylky v odrazu paprsku.
13. sol
Zesílené optické pole ovlivňuje Spurův inerciální systém. Navigace je dočasně přepnuta na manuální relé přes Kosmavu. Rover proniká hlouběji do oblasti označené jako Zóna Beta. Krátkovlnný lidar hlásí dutiny pod povrchem.
14. sol
Maskovací pole v Zóně Beta kolabuje, čímž odhaluje skrytou strukturu, která byla do té doby známá pouze pod pracovním názvem Pentrax. Spur vstupuje do její vstupní galerie a odesílá první obrazové záznamy spirálovitých rostlin a cizí architektury. Následná analýza potvrdila, že se jedná o mimozemskou základnu klasifikovanou jako SCP-968-CS.
Dodatek 968-CS-6: Záznam průniků do struktury
Průnik 01 – 14. 11. 1965
Spur prorazil nestabilní maskovací pole a vstoupil do vstupní galerie (úroveň 0). V arkádových výklencích zdokumentoval větvené dekorativní rostliny připomínající neurony, které po místním soumraku fluoreskují v pásmu ~420 nm. Genetická analýza vzorků odhalila přibližně 28 % shodu s pozemskými rostlinami čeledi Araceae; zbytek sekvence je nepozemského původu.
Průnik 02 – 16. 11. 1965
V hlavní kruhové chodbě (úroveň −1) Spur identifikoval posuvné panely podlahy. Po jejich odsunutí bylo zjištěno, že pod konstrukcí se nachází organický materiál s gelovitou konzistencí, označený jako „kaše“. Tento materiál vykazuje známky vědomé aktivity, avšak je fyzicky nepohyblivý. Též vykazuje trvalou emisi α-částic (14 000–16 000 Bq·cm⁻²), kontrahuje při mechanickém podnětu a udržuje zbytkovou bioelektrickou aktivitu (~0,6 mV) i po extrakci.
Průnik 03 – 18. 11. 1965
Při zkoumání periferních servisních tunelů (úroveň −1) byly odebrány další neuronové rostlinné vzorky. Analýza odhalila symbiotický vztah mezi fluoreskující florou a „kaše“. Kořenové provazce pronikají hluboko do vrstev, které zřejmě slouží jako živná i energetická matrice.
Průnik 04 – 19. 11. 1965
Spur dosáhl reaktorové dutiny (úroveň −3), kde lokalizoval poškozené energetické jádro s intenzivním α a γ zářením. Spektrální analýza potvrdila emisní čáry odpovídající dosud nedokumentovanému supertěžkému izotopu s protonovým číslem přibližně 119–120, vykazujícím překvapivě dlouhý poločas rozpadu a známky stabilizační anomálie. Krátce po vstupu došlo k výkyvu pole a náhlému nárůstu NIR emise (850 nm, 6,2 kW·m⁻²), což způsobilo poškození roveru a zahájení nouzového protokolu, kdy má chránit vzorky.
Dodatek 968-7: Vyhodnocení rizik SCP-968-CS
Na základě analýzy dat z incidentu Spur-I1 se předpokládá, že SCP-968-CS představuje komplexní anomální geofyzikální strukturu, pravděpodobně generující silné elektromagnetické pole s neznámým zdrojem energie. Vědecký tým se domnívá, že SCP-968-CS nelze považovat za pasivní geologický útvar, ale spíše za aktivní anomálii s neznámou funkcí či účelem. Dlouhodobý výzkum bez adekvátního zabezpečení je rizikový a může ohrozit životy i technologie.
Doporučuje se okamžité nasazení pilotované expedice s cílem přesněji charakterizovat povahu anomálie a určit hranice jejího působení.
Dodatek 968-CS-8: Zahájení pilotní mise
Na základě získaných dat během mise Kosmava a poškození roveru Spur během průzkumu podzemní struktury v oblasti Planitia Moravia byla Nadací schválena příprava první pilotované mise na Mars.Hlavními cíli této mise budou:
- Odběr geologických a organických vzorků k detailní analýze na Zemi, které dosavadní automatizované přístroje nedokázaly spolehlivě vyhodnotit.
- Vyproštění a dekontaminace roveru Spur, jehož přímý návrat nebyl možný kvůli lokálním poruchám navigačních a senzorických systémů.
- Průzkum anomální struktury, nalezené v závěrečných fázích mise, která vykazuje známky neobvyklé energie a možného vědomého chování.
Rozhodnutí o vyslání lidské posádky bylo přijato i přes zvýšené riziko a to na základě analýzy radarových a spektrometrických dat, které naznačují potenciálně nestabilní nebo aktivní anomální jev pod povrchem oblasti. Cílem je vyhodnotit stupeň nebezpečnosti struktury a určit, zda představuje přímou hrozbu v případě dlouhodobého zkoumání.
