Král je Mrtev
hodnocení: +1+x

“…Prosím, posaďte se. Přejdeme k věci, vím že máte hodně napilno a oceňuji, že jste si našli čas na…”

“Zkrať to, Trojko.”

“…Dobrá tedy. Myslím že jsme si všichni vědomi tohoto problému. S nedávnými… potížemi, jež nastaly během našeho oddělení od armády…”

“No jasně, potíže jsou přesně to správné slovo. Protože téměř kompletní zrušení všech Oblastí kvůli vojenskému zásahu je…”

“Smím pokračovat, Osmičko?… Díky. Jak už jsem říkal, nedávné události způsobily… odlehčení protokolů. Mnoho našich Oblastí muselo jednat v téměř úplné izolaci od vyšší řídící struktury, administrativní rozhodnutí padala na zaměstnance, kteří by jinak neměli žádné pravomoce takovou pozici vykonávat. Větší sekce se nám již podařilo dostat pod kontrolu a Oblastní Bezpečnost je teď pod naší přímou jurisdikcí.”

“Při vší úctě, Trojko, tohle už víme. Přejdi k věci.”

“…Jedna větší Oblast, naše primární zařízení pro zaměstnance a dvě z našich největších uskladňovacích Oblastí pro humanoidní SCP objekty, připadly do administrativní správy Doktora Kondrakiho. Během jeho vedení převýšil počet bezpečnostních přestupků, úniků informací, nesprávného použití zdrojů a úniků z kontejnmentu, v oblastech pod jeho správou, celkový součet všech přestupků a bezpečnostních hazardů celé Nadace za posledních pět let.”

“Zatímco za normálních okolností by výsledkem byla okamžitá terminace, to se ukázalo jako… velmi obtížné. Doktor Kondraki nastolil jakousi úroveň respektu a strachu, což by mohlo způsobit menší rebelii v oblastech pod jeho vedením v případě, že by byl násilně odstraněn. Rovněž má neslýchaný talent vyhýbat se nebezpečí a téměř jisté smrti. I v případě nenásilného odchodu do důchodu, Marshall, Carter a Dark s.r.o. podniklo kroky, jež nás přinutili věřit tomu, že by se pokusili zrekrutovat, nebo zajmout Doktora Kondrakiho.”

“Takže, ty říkáš, že máme možná na krku druhé Povstání?”

“Ale notak, ty přece víš že celá ta věc je jenom přetvářka pro-”

“Nic takového neříkám a rád bych všem připomněl, že jsme tu ve slušné společnosti. Co říkám je, že musíme zmobilizovat agenta v hlubokém utajení. Někoho, kdo dokáže způsobit smrt Doktora Kondrakiho tak, že nezbyde nic, co by ukazovalo na nás, abychom byli naprosto mimo podezření. Někoho, kdo dokáže jednat s naprostým soustředěním na misi. Někoho ozkoušeného, otestovaného, o kom víme, že uspěje.”

“Jenže, všichni jsou aktuálně ve službě. Koho máme v Oblasti, kdo by mohl příkaz vynést?”

“Znám na to toho správného člověka.”


“Zdar Clefe!”

“Hoj Draki, jak šel test?”

“Ó chlape, bylo to super…proměnili jsme jedno Déčko na páru!”

Doktor Clef přikývl, pohyb který mu vždy přinášel slabý, nezávažný opar na okraji hlavy. Jeho úsměv se rozšířil a pokračoval chodbou kolem Kondrakiho. “Zní jako švanda. Musím jít, ale potom tě doženu.”

Doktor Kondraki se zasmál, prokřupal si klouby, “Ále, nestarej se…Stejně si jdu schrupnout do kanceláře.” Pokračoval dál, pískal si jak se malé hejno motýlů náhle objevilo ze stěny a následovalo jej.

Kdyby se otočil, uviděl by couvajícího Doktora Clefa, obličej zakalený tím, co by se téměř dalo nazvat lítost…kdyby nebylo toho úsměvu.

Kondraki byl na vrchu světa. Podařilo se mu převést všechny svoje výzkumné povinnosti na Brighta a Iceberga a většinu svých administrativních povinností nacpal vyděšeným, tvrdě pracujícím kancelářským otrokům. Od těch idiotů v hlavním řídícím centru neslyšel už celé týdny… vypadalo to, že se mu konečně podařilo vnutit jim jeho metody, které, ačkoliv brutální, fungovaly. SCP-408 poletovalo před ním, malé hejno motýlů blikalo náhodnými barvami, otevřel dveře od kanceláře.

Vešel dovnitř, odhodil svou dobitou kšiltovku na věšák a přešel ke stolu. Už si skoro sedl, když si všiml Doktora Gearse stojícího po pravé straně stolu se složkou v ruce. Málem zakopl, SCP-408 kolem něj se zachvělo, připraveno v mžiku udeřit. “Do prdele, Gearsi! Sakra máš říct "čau" nebo něco, mohl jsem tě zastřelit!”

Gears lehce pokývl a podal mu složku. “Srozuměno. Do budoucna se pokusím být více nápadný ohledně své přítomnosti. Došlo k vývoji ohledně SCP-408 a měl bys být okamžitě upozorněn.”

Doktor Kondraki si naštvaně převzal složku, zamumlal něco, posadil se a listoval složkou. Zastavil se na druhé stránce a vystřelil ze židle. “Co tím sakra myslí 'třetí stádium'? SCP-408 NIKDY nic takového nevykázalo!”


“Proč máme vůbec tenhle problém? Věděli jsme o jeho nevyrovnanosti celé roky a nic jsme s tím nedělali.”

“Doktor Kondraki má jedinečné pouto s SCP-408, Nadaci to přišlo zajímavé. Zdá se, že nevyrovnanost chemikálií dala Doktoru Kondrakimu feromonovou stopu, která má na SCP-408 hypnotický efekt.”

“Proto za ním pořád lezou.”

“Přesně tak, Šestko. Původně jsme nebyli schopni určit přesnou chemickou stopu, ale nedávno jsme to prolomili a ukazuje se jako jednoduše vyrobitelná. Měli bychom být schopni dostat prototyp spreje k některým Mobilním Úderným Jednotkám do jednoho roku. Díky tomu je stálá existence Doktora Kondrakiho… méně než užitečná.”

“To nám ale stále nechává na stole problém "Krále Motýlů" Kondrakiho. Ty zatracený věci ho nikdy nenechají o samotě.”

“Na to už jsme našli řešení. Zpráva o 'třetím stádiu', hrozbě třídy Keter, bude vyslána do všech oblastí. Všechna SCP-408 budou sesbírána a zadržena bez výjimky. Kondraki se podvolí, nebo půjde před Komisi. Jakmile bude SCP-408 řádně zadrženo, začneme s fází dvě”

“Pořád mi to přijde divné. Nemůže to vyjít, chci říct, že váš 'speciální agent' už nějakou dobu sedí za stolem v kanceláři. Navíc, Kondraki určitě něco tuší.”

“Ano, náš agent je trochu ze cviku, ale není to jeho první mise v tomto ohledu. Navíc, i přes jejich počáteční neshody, mu Kondraki do jisté míry věří. Nezklame nás”


“Co myslíš tím, že nemůžu vstoupit do zadržovací cely? VŽDYCKY jsem měl přístup k SCP-408, to VÍŠ, tahle zpráva je blbost!”

Dmitri se nepříjemně usmál a zdvyhl svá zápěstí před Doktora. “Mě je líto, Doktore, ale mám ruce svázaný. Vedení řeklo 'nikdo dovnitř', Takže nikdo dovnitř. Velitel Bezpečnosti musí být příklad, ty určitě rozumíš.”

Kondraki zaklel a kopl do dveří od cely, potom se otočil a stoupl si přímo před rusa. “Poslyš, kolikrát jsem ti pomohl z průšvihu, ha? Jenom mě je nech zkontrolovat, nech mě ujistit se, že je všechno v pořádku, jo?”

Dimitri potřepal hlavou, nucený úsměv na tváři. “Já lituju toho, pane, ale rozkaz je rozkaz. Nikdo dovnitř, nikdo ven na tři týdny. Příkaz podepsán úrovní O5, nic nejde udělat.”

Kondraki zařval, sebral svůj klobouk, zuřil. Poté chytl ruského velikána za tričko. “Poslouchej mě, já velím týhle-”

Byl náhle přerušen jak mu Dmitri vzal ruku a zkroutil mu jí. Poté se opět postavil před dveře do zadržovací cely, ruce za zády, nohy zabořeny do podlahy. Jeho obličej byl jako kamenná maska. “Mluvil jsem jako přítel, Doktore. Teď mluvím jako Velitel Bezpečnosti. Okamžitě opusť oblast, Doktore Konraki, nebo budeš odveden.”

Kondraki byl naštvaný ještě několik hodin poté, když tu se náhle ozvalo ostré zaklepání na jeho dveře. Než mohl říct "jděte do hajzlu", Clef se procpal dovnitř a zavřel za sebou dveře. Rozhlížel se po kanceláři, pískal si. “Páni… musel jsi střílet do stropu tak moc? Chci říct, počítač je pořád trochu k rozeznání, nebylo by to tak lepší?”

Kondraki zatřepal hlavou, točil si s použitým nábojem do brokovnice. “Teď ne Clefe, nemám náladu.”

Clef popadl jednu ze zbývajících, nezničených židlí a usmál se na doutnajícího doktora. “To se stává Konny, to přeci víš. Nejspíš je to nějaký nedorozumění dole v kanclu, víš snad jak se byrokratický hovna dostávají na povrch. Prostě… se na to vykašli.”

Kondraki vstal, začal přecházet po místnosti. “Vím o co jim jde. Už se mě dřív párkrát pokusili zabít, ale já jim vždycky uteču. Je to v pytli… stáhnou všechen výzkum, pokusí se všechno dohodnout, takže až půjdu, nezanechám díru… ale já nehodlám nechat nějaký zaprášený kravaťáky, aby mě zametli z cesty. Tolikrát jsem prokázal zbraňový potenciál… navíc, mám svoje eso.” Chladně se usmál a zahleděl se do prázdna. “Oni si myslí, že když mě odstřihnou od SCP-408, budu bezbranný? Sračky. Srač- KY! Kromě toho, nikdo nemá koule na to, aby se mě pokusil dostat!" Kondraki pokračoval. "Sakra, já jel na zasraným SCP-682!” Smál se na Clefa.

Druhý muž přikývl, oči mu lehce problikly jak se podíval jinam. “Jo…ty jsi prostě moc šílenej na zabití…”

Oba muži se chvíli smáli, načež ztichli. Kondraki hleděl na Clefa, jeho úsměv pomalu mizel jak se přesouval za svůj stůl. “Tak… pověz mi, kamaráde… proč že jsi poslední dobou takový kancelářský psík? Zdá se to trochu divné na… muže… akce, jako jsi ty, aby seděl na lavičce bez boje.”

Clef si povzdychl, jeho úsměv zmrzlý kousek od uší. “Ale, znáš to, jenom dobíjím baterky, obětuji polo-lidi, jako obvykle.”

Smích byl nucený, zbytek konverzace falešný. Když Kondraki vytáhl brokovnici a střelil Clefovi nábojnici vedle ucha, byla to skoro úleva.


“Nemáte starost o okolí? Kondraki je znám svými… tendencemi k vedlejším škodám.”

“Bylo rozhodnuto, že ve světle možné pokračující hrozby převáží jednorázová cena dlouhodobé výhody.”

“…Je ta zasraná oblastní atomovka zahrnutá někde v náhradních plánech?”

“Ne, v těch hlavních ne.”


-PRONIKNUTÍ BEZPEČNOSTI V ZAMĚSTNANECKÉ ÚROVNI 1-
-STŘELBA-
-STŘELBA-
-STRUKTURNÍ POŠKOZENÍ V ZAMĚSTNANECKÉ ÚROVNI JEDNA: MÍSTNOSTI 1-3-
-STŘELBA-

“Zkurvysyn…co se děje…” Dmitri dobíhal k poplašné konzoli, sledoval svítící kontrolku, několik bezpečnostních obrazovek přepínajících na místo. Zdá se, že Clef a Kondraki se zasekli v přestřelce. Znovu. I tak, tohle vypadalo mnohem… vášnivěji než normálně. Hlavně proto, že tentokrát používali skutečné náboje.

Dmitri si zapnul zvuk a naplnil tak místnost zvuky řevu a střelby.

“-ceš se plýžit, oslepit mě? Ó, už tě mám…”

<Tři hlasité výstřely>

"Konny, přísahám, nemám ponětí-"

"Oh, a teď mám věřit tomu co vyjde z tý tvý polymorfický huby?"

<Výstřel>

"Konny, uklidni se, do prdele!"

Dmitri si povzdechl, poškrábal se na spánku a sáhl pro bezpečnostní intercom. “To bude hodně moc papírování…” zamumlal a zvedl přijímač.

Než mohl přivolat bezpečnostní tým, zazvonil mu přijímač v ruce. V šoku jej málem upustil, ale nakonec zmáčkl příjem. V tichosti poslouchal třicet osm sekund. Pokývl, poté nahradil přijímač. Podíval se na obrazovky, intercom a hořce polkl.

Poté všechno vypnul a šel na kafe. Bylo to první kafe, které měl za devět měsíců.


“Moc jsme toho ponechali náhodě. Co když se nějak vyhne našemu agentovi? Kondraki prokázal svou bojovou zdatnost, mohlo by to celé rychle selhat.”

“Když se podíváš na stránku osmnáct, třetí sekci, uvidíš ty akce detailněji. Hlavní boj má ohodnotit zhoršení Kondrakiho bojových schopností, během prodlouženého vystavení SCP-408”

“….dobrá, ale nebude se mít víc na pozoru?”

“Ano. Ale před špatným subjektem.”


Kondraki utíkal chodbou, držel se při straně. Krvácející ruka mu pulzovala, ale on pokračoval, udržoval tempo. Už neslyšel Clefa, ale věděl že tam je, někde, čeká na přepadení. Usmál se přes zkrvavené zuby a zahnul za roh. Věděl kde bude v bezpečí, bude schopen se dát dohromady. Jediné místo, kde si nikdo nedovolí vystřelit, riskovat plný hněv Nadace za vedlejší škody.

Přímo vpřed, opřel se o pevné ocelové dveře. Zatáhl za kliku a zašpinil svou krví štítek s nápisem “Dr. Gears”.

Gears rychle vzhlédnul od monitoru jak Kondraki vstoupil dovnitř, zkrvavený a zavřel dveře. “Doktore Kondraki. Vypadáte hrozně. A zraněný.”

Krvácející muž se zasmál, poté se opřel o dveře. “Óooo kurva….Gearsi, nemáš… ani ponětí… jak rád… tě… slyším.”

Gears se napřímil a rychle došel ke dveřím, odkud pomohl Kondrakimu přes kancelář. “Posaďte se. Potřebujete okamžitou lékařskou péči. Došlo k úniku? Zkontaktuji oblastní bezpečnost.”

Kondraki ztuhl jak Gears promluvil, poté jej chytil za laboratorní plášť. “Ne…žádná ochranka…jen…mě nech sedět.”

Kondraki spadl do kancelářské židle, povzdychl si a ucukl jak se pokusil sáhnout na rameno. “Oni… oni na mě zkusili poslat Clefa… věřil bys tomu? Věděl jsem, že to jednou zkusí. Sakra PRÁCE to bolí… Nemáš nějaký prášky na bolest, Gearsi?”

Starší muž pomalu zatřepal hlavou zatímco pozoroval Kondrakiho. “Omlouvám se, ale nenechávám si v kanceláři lékařské vybavení. Všechny chemikálie potřebné k testování jsou v-”

“Já vím, já vím…Sakra…” Kondraki odehnal Gearse rukou, oddychl a zavřel oči jak si promnul obličej. “Jenom…potřebuju chvilku a budu v pořádku. Potom půjdu k vedení… otevřu pár dveří…” Kondraki si povzdychl, konečně nabral dech.

Neslyšel cvaknutí spouště dokud neucítil kulku ve spánku.

Kluka ráže .45 se prodrala tenkou tkání na jeho hlavě a zanechala čistou díru skrz lebeční kost, zrovna když si Kondraki říkal "co…". Jak se prodírala jeho vzpomínkami, sny a plány, byl si najednou vědom jedné knížky, kterou dal před pár týdny na špatné místo a taky podivné vůně dřevěných pilin. Potom to všechno, dřevo, kniha a mysl odešlo skrz mnohem méně čistou a mnohem explozivnější díru na levé straně lebky bývalého doktora. Zachvěl se, poté upadl dopředu, kde narazil na desku stolu dost tvrdě, aby si způsobil modřinu, kdyby ještě mohl.

Gears se zachvěl, zandal zbraň zpět do kapsy svého kabátu. Podíval se dolů, bez výrazu, na muže, jež vyprázdnil krev a práci svého života na jeho stůl. Pomalu položil tomu muži ruku na rameno. Jednou mrkl, pomalu, oči měl na chvíli zavřené, poté je znovu otevřel. A potom začal čistit zbraň a umisťovat ji do Kondrakiho rukou.


“Pořád nerozumím volbě agenta. Jeho poslední akce v boji byla… před čtyřmi roky?”

“Boji, to jistě. Kontrola nad uniklým subjektem není považována za akci v boji.”

“…kdy…kdy byl tedy naposledy aktivní?”

“Bojím se, že to je stále nejisté.”

“…dobrá. Nechme to tak. Co použijeme jako krytí?”

“V tomto případě, poslouží staré způsoby nejlépe.”


-Upozornění o smrti zaměstnance-

Jméno: Dr. Kondraki

Příčina: Sebevražda zastřelením

Informace:
Subjekt byl známý tím, že vykazoval extrémní bipolární a paranoidní poruchy spojitelné s extrémní nevyvážeností chemikálií v mozku. Subjekt přešel do psychotické epizody/kolapsu během konverzace s jiným zaměstnancem. Subjekt se pokusil zabít několik členů personálu, poté se pokusil vzít staršího člena personálu jako rukojmí. Subjekt byl popisován jako nerozpoznatelný a a extrémně naštvaný a několikrát během události vyhrožoval sebevraždou. Subjekt se několikrát pokusil popravit staršího člena personálu, načež otočil zbraň proti sobě. Bezpečnostní týmy se na místo dostali příliš pozdě na to, aby zabránili této akci.

Po akci:
Pohřeb bude vykonán okamžitě. Nahrazení v pozici probíhá.

Status:
Uzavřeno


“Zastřelil se? Vážně Gearsi? Vážně?”

“Ano.”

“… Podívej se mi do očí. Podívej se mi do očí a řekni mi to.”

“Zastřelil se.”

“Sráče neosereš Gearsi.”

“…”

“…Bylo to aspoň těžký udělat?”

“…”

“Víš ty co… neodpovídej. Ani to nechci vědět."

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License