Cool Děcka
hodnocení: +6+x
blank.png

“Molly! Kam jsi dala moje baklažány?”

“Tvoje cože?”

“Moje baklažány!”

“Co je do prdele baklažán?”

“Moje lilky! Kde jsou?”

“Jo tohle! Vyhodila jsem je, asi se zkazily!”

Joey Tamlin přestal křičet do schodů a došel vytáhnout své tři zralé baklažány z igelitového pytlíku, který měli zavěšený na klice od poličky v kuchyni. Na každém z nich byl vidět malý kousanec.

“Já na nich pracoval!”

“Měl by ses víc snažit, chutnaly jako hovno!”

Joey si povzdychnul.

“Já jsem chtěl, aby chutnaly jako hovno!”

“Ou! Tak v tom případě dobrá práce! Proč jsi chtěl aby chutnaly jako hovno?”

“Co já vím… kvůli umění. Myslel jsem si, že to bude vtipný!”

“Říkala jsem ti, aby sis označil všechno, do čeho se sereš! Dej si na to nálepky, nebo tak něco!”

“Dobrá, fajn!”

Joey si ukousnul z jednoho baklažánu a byl potěšený, když zjistil, že pořád chutnal jako lidský exkrement. Díky bohu. Vytáhnul malý bloček lepivých papírků a chvíli se přehraboval v poličce s tužkami, dokud nenašel jednu ostrou červenou. Naškrábal na papírek velkými písmeny 'UMĚNÍ, NE JÍDLO' a přilepil ho na první baklažán a poté udělal to samé i pro ty další dva. Všechny lilky dal na stranu a přistoupil k misce s ovocem v kuchyni.

Jablka, pomyslel si Joey. Lidi jedli krájená jablka, jako z tácků, nebo tak, ne? Normálně se to rozdávalo. Mohl by do nich nabodat párátka a polít je čokoládovou polevou. JO! Co kdyby ty jablka chutnaly jako čokoláda a čokoládová poleva jako jablka? Joey se zahihňal a položil jablka vedle baklažánů s cedulkou 'ČOKOLÁDOVÁ POLEVA'.

Mandarinky. Problém s mandarinkami tkvěl v tom, že jsou rozdělené na… no na díly. Nemohl upravit chuť celého plodu bez toho, aby je znovu vypěstoval a i kdyby urychlil růst, byl uprostřed města a nikde nebylo dost místa na to, aby je vypěstoval. Nehledě na to, že by je musel celou dobu zalévat a celou dobu by muselo svítit sluníčko, tedy pokud by nechtěl, aby do rána uschly. Jestli chtěl změnit chuť mandarinky, musel to udělat díl po dílku. JO! Co kdyby každý dílek mandarinky chutnal jinak a všechno by to pořád bylo ve šlupce? Dal by všechny chutě do jednoho. Možná by mohl namixovat všechny možné chutě masa a bylo by to jako ultimátní pokušení pro vegetariány. Konzistence mandarinky a příchuť steaku jsou hrozný nápad i v teorii, ale celý účel tohoto pokusu bylo objevování, nikoliv vylepšování. Joey je položil na hromadu s cedulkou ‘MASO’.

Co banány? Joey jeden ze tří banánů sebral, oloupal, zakousl se do špičky a chvíli uvažoval. V puse cítil kašovitou a lepkavou konzistenci, zajímavé. Jaká příchuť by k tomu sedla? Nic sladkého, už to bylo sladké… citron? Možná ne stejně silná chuť, jako skutečný citron, ale dalo se s tím pracovat. Joey přesunul zbývající dva banány s cedulkou ‘CITRÓNY’.

Citrony. Joey na ně připnul cedulku ‘BANÁNY’ a pokračoval dál.

Konečně tu byl jeden stroužek česneku. Joey neměl ponětí, co dělá česnek v misce s ovocem, ale moc nad tím neuvažoval. Jakou konzistenci má vůbec česnek? Nikdy žádný jen tak nesnědl a asi ani nechtěl. JO! Co kdyby ten česnek nechal jak je a prostě ho servíroval se vším ostatním? Ten protiklad by byl perfektní. Označil stroužek česneku jako 'ČESNEK', všechno ostatní vrátil do misky a přešel s tím do salonku. Kde začít…

Zazvonil zvonek.

Joeyho zvuk vytrhnul z kreativního tranzu a znamenal konec jeho myšlenkového pochodu. Došel ke dveřím a otevřel je dokořán. Stál tam Tangerine v havajském tričku, kraťasech a sandálech.

“Tane, víš, že je zima, že jo?”

“Pfffff, tohle není nic. Měl bys zajet na týden na sever, posero.”

“Nastydneš, chlape.”

“Jediný, z čeho mi začíná být zle, je to, jak mě furt lidi buzerujou ohledně oblečení.”

Tangerine vešel dovnitř a Joey za ním zavřel dveře.

“Je tu ještě někdo?”

“Jenom já a Molly, všichni ostatní jsou pryč.”

Tangerine došel ke schodům a zakřičel do patra.

“Čau Molly!”

“Ahoj Tane! Vezmi si bundu!”

Tangerine se podíval po Joeym.

“Jak to ví?”

“Ty nikdy nenosíš bundu.”

“Bundy se nosí, když je venku sníh.”

Tangerine přešel do salonku a usadil se. Joey udělal to samé.

Zazvonil zvonek.

Joey se znovu zvednul, došel ke dveřím a otevřel je. Stál tam Overgang Dood se svými klasickými slunečními brýlemi usazenými na nose.

“Overgangu!”

“Joey. Slyšel jsi o Režisérce?”

“Co?”

“Hrála jednu špatnou hru, teď je v komatu. Zůstávat v divadle byla začátečnická chyba.”

“To jako fakt?”

“Jo. Pátek pořád platí, ale nepřišlo nic od Kritikovejch lidí.”

“No. Tak to bude mnohem jednodušší.”

“Co?”

“Pojďte, vysvětlím vám to.”

“Počkat, kdo ještě je tu?”

“Tan. Teda, Tan a Molly.”

Overgang došel ke schodům a zakřičel do patra..

“Zdar Molly!”

“Ahoj Overgangu! Jak se má Carol?”

“Už s Carol nechodím několik měsíců!”

“Ou! To je mi líto!”

Overgang potřásl hlavou. Došel do salonku, sebral jedno z Joeyho jablek a posadil se na gauč vedle Tangerina.

“Čau Tane.”

“Zdar OG.”

“Už jsi slyšel o Režisérce?”

“Jo, dneska ráno mi o tom povídal kámoš.”

“Kdo?”

“Jeden týpek jménem Green. Toho neznáš.”

“A co dělá?”

“No, on a jeho banda jsou sběratelé umění.”

Tangerine si pomyslel, že vlastně říká pravdu.

“Měl bys nás někdy seznámit.”

“Jo, určitě byste si padli do oka.”

Joey se k nim v přidal v salónku.

“Hej! Dej to jabko zpátky do košíku!”

Overgang si ukousnul z jablka a zíral přitom přímo do očí Joeymu, zatímco pomalu žvýkal s tak velkým úšklebkem na tváři, jaký mu plná pusa dovolovala. Tangerine se uchechtnul.

“To je fuk, mám jich víc.”

“No a proč jsme vlastně tady?”

“Jo. Okej. Hm. Jdeme na to.”

Joey se nadechnul a mentálně se připravil na to, co bude následovat.

“Musíme se zbavit Kritika.”

Overgang a Tangerine na Joeyho hleděli s nejistým výrazem, poté se podívali zmateně jeden na druhého a zase zpátky ke svému kamarádovi. Až se Overgang konečně zeptal na otázku, která je oba zajímala.

“Proč?”

“Asi jsi mě neslyšel, řekl jsem, že jsem –“

“Že se musíme zbavit Kritika, jasně. Proč?”

“No, uvažoval jsem o té výstavě v Pátek, víte a jak to všechno organizuje Kritikova parta, že jo?”

“No.”

“Jo a prakticky všechny výstavy, na který chodíme, organizuje buď on, nebo někdo z toho jejich klubu. To oni ovládají naší kulturu, že jo? Oni to utvářejí a vybírají kdy a kde. A Kritik, jeho jméno samotný ukazuje autoritu, no ne? Jak dlouho to potrvá, než začne diktovat i proč? Zacházejí s námi jako s šachovýma figurkama, namíří nás na výstavu a vystřelí, jako kdybychom byli jenom nějaké drony. To je přesně to, proti čemu se stavíme. Chceme přeci probudit lidi, aby si uvědomili, že jsou jenom drony, ale s tím, jak to teď chodí, si z nás Kritik udělal TU STEJNOU ZKURVENOU VĚC!”

Overgang seděl v ohromení.

“Myslím, že to je poprvé, co jsem tě kdy slyšel říct sprostý slovo, Joey.”

“No, tohle stojí za to, aby si člověk zanadával.”

Tangerine vypadal, že má nějaké obavy.

“Hele, co tě na tohle vůbec přivedlo?”

Joey vytáhnul a ukázal oběma Betamaxovou pásku.

“Tohle jsem dneska ráno dostal poštou. Otevřelo mi to oči.”

Tangerine se podíval na pásku ve svých rukou a poté jí podal Overgangovi. Na její straně stál nápis 'PROSLOV NAŠICH VŮDCŮ (NESESTŘÍHÁNO)' popisovačem. Overgang přejel prstem po plastovém okraji a promluvil.

“Nevěděl jsem, že na to máš přehrávač”

“Nemám, ale Molly jo. Chcete se podívat?”

“Zkus mi to radši převyprávět.”

“Je tam nahraná konverzace mezi Kritikem a kameramanem, potom diskuze s jeho klubem a pak konverzace o tom, jak chtějí všechny vést. Jeden z nich nám doslova říkal ovce.”

Tangerine se zachmuřil.

“To je dost drsný.”

“Jo. Já se nenechám nazývat ovcí.”

“Dobrá teda. 'Zbavme se Kritika'. Nějaké nápady?”

“No, možná ne 'zbavme se', to je docela silný slovo. Možná jenom 'ukázat, že ho nepotřebujeme'. Musíme převzít věci do vlastích rukou a ukázat jim, že nepotřebujeme jejich vedení a to, co možná nejdřív. Páteční show se pořád plánuje a když je Režisérka ze hry, máme nejlepší šanci ukázat všem, že dokážeme něco udělat i sami bez svých takzvaných 'pastýřů'. Zavolejte všechny, zavolejte Zadnici, zavolejte Nibmana, zavolejte Ritu, zavolejte FTF, zavolejte Stanzu, sakra, zavolejte Banksymu, jestli je ve městě. Musíme dostat všechny na výstavu a ukázat jim, že nejsme jenom dobytek, kterej můžou ovládat. Jsme si rovni a o tom to kurva je. Ti, co si myslí, že nám budou vládnout, kteří sami nic nedělají, kteří si sednou na naše díla a hodí na ně svoje nálepky, kteří se bezcílně ptají ‘Are We Cool Yet’? Tu otázku zodpovíme v pátek a odpověď bude Ano.”

Tangerine a Overgang nedokázali promluvit. Joey začal panikařit.

“Počkat, řekl jsem snad nějakou blbost? Co jsem udělal?”

Overgang se vzpamatoval.

“Ne, ne, ne, to bylo fakt boží. To bylo skvělý, škoda, že jsem to nenahrál. Sakra. Já zavolám Zadnici a FTF, Tane, ty znáš Nibmana, že jo?”

“Jop, mám Nibmana v rychlejch kontaktech. Chcete i Natea a Kylea?”

“Všichni znamená všichni, Tane. Joey, co tu jen tak stojíš? Obvolej Stanzu, Micah a taky Judith! Sám jsi to říkal! Zavoláme všechny!”

Joey vytáhnul svůj smartphone a začal ťukat na obrazovku. Overgang už měl na drátě Zadnici. Tangerine vytáčel Nibmana a uvnitř sám na sebe křičel.

Green bude zuřit.

Dobří umělci kopírují díla jiných, skvělí umělci je kradou. ~ Pablo Picasso
« A pak se stalo co? | Hub | Konečný plán útoku »

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License