SCP-3209
hodnocení: +1+x

medium.jpg

SCP-3209 v přírodě

Objekt #: SCP-3209

Třída Objektu: Euclid

Speciální Zadržovací Procedury: Personál, který pracuje s SCP-3209, musí nosit brýle s aktivními kapalnými krystaly pracující na 60 Hz nebo výš. Divoké exempláře SCP-3209 musí být zachyceny a přemístěny do místního motýlího domu. Kláštery, které udržují populace SCP-3209, je třeba pečlivě sledovat pro únik exemplářů do volné přírody.

Popis: SCP-3209 (Sevenia acedia) je anomální druh motýla, který se živí zájmem. SCP-3209 se krmí posazením na nosu subjektu a rychlým máváním křídly před jeho očima. Postižená zvířata se stávají letargickými a nemotivovanými a nakonec umírají hlady.

Myslící bytosti při vystavení SCP-3209 vykazují komplexnější symptomy. Primárním efektem je trvalá ztráta zájmu o koníček nebo téma. Příklady zájmů ztracených v důsledku SCP-3209 zahrnují karetní hry, poezii, sci-fi filmy a golf. Časté vystavení SCP-3209 způsobuje chronickou anhedonii a apatii.

Protože je většina příznaků vystavení téměř nerozeznatelná od dystimie, pokusy o lokalizaci divokých populací Sevenia acedia se primárně zaměřili na sledování hlášení o duhových motýlech. Ve vážných případech, jedinci nepřetržitě vystavováni efektům SCP-3209, mohou být nalezeni v psychiatrických léčebnách. Takoví pacienti obvykle nemají předchozí anamnézu incidentů, žijí mimo města a jsou hospitalizováni po pokusech o sebevraždu, které selhaly kvůli jejich nedostatečné motivaci.

Dodatek 3209.1: Polní záznamy agenta Bartella

Etická komise odložila na dobu neurčitou akce proti klášterům v a okolo Nepálu, z nichž neznámý počet může udržovat populace Sevenia aceida v tajnosti. Interní diskuse se soustředí na svědectví polního agenta Aarona Bartella, který byl pověřen identifikací a vyšetřováním příslušných klášterů.

11/02/2018

Možná máme stopu. Bývalý mnich v Panauti s velmi pokročilou apatií. Nemůže ani vstát z postele. Pravděpodobně přímý případ deprese, ale jeho přezdívka mě zaujala. Lidé ho zjevně nazývají motýlí muž.

15/02/2018

Potkal jsem motýlího muže. Pravé jméno: Rajiv Śākya. Nemohl jsem od něj získat prohlášení - neměl zájem o rozhovor. Pokud vím, nemá zájem o nic. Je téměř ve vegetativním stavu. Jméno jeho bývalého kláštera jsem získal od jednoho ze sousedů, kteří se o něj starali. Tergar Gompa. Nachází se v údolí pár kilometrů východně odtud. Doufám, že tohle nebude další slepá ulička. Neviděl jsem svou rodinu, co, čtyři měsíce?

17/02/2018

Tergar Gompa je nádherný. Obklopený perskými hedvábnými stromy, těmi které jsou poseté růžovými květy. Samotný klášter je uspořádání bledých kamenných budov kolem nádvoří. Budovy jsou spojeny kolonádami malovanými v bohatých odstínech, většinou červené a zlaté. Hádám, že tohle místo je staré tři nebo čtyři století.

Když teď pomyslím, že jsem málem vzal práci v kanceláři.

18/02/2018

Mniši z mých brýlí s kapalnými krystaly moc nadšení nebyli. Kamery jsou tu zakázané - nejsem si jistý jestli z náboženských důvodů nebo kvůli praktičtějším obavám. Pár minut ty brýle zkoumali než mi je vrátili. Naštěstí se neobtěžovali kontrolovat mé knihy, které obsahují malý arzenál sledovacích zařízení. Nemyslím si, že předstírají nevědomost o brýlích. Pokud nepoužívají aktivní krytí, jak se chrání?

19/02/2018

Pásky přes oči. Viděl jsem je jenom párkrát, ale jsem si jistý. Nějak dělají veškerou péči o motýly pouze pomocí zvuku a doteků. Pečovatelé možná ani nevědí, s čím pracují. Dával jsem si pozor na neobvyklé chování mnichů, ale zatím nic. Na cokoliv SCP-3209 používají, musí to být dost limitované. Může tu být jen hrstka mnichů, kteří si jsou vědomi jeho účinků.

20/02/2018

Poprvé jsem viděl Sevenia acedia. Není těžké je najít. Jsou drženi v malém skleníku postaveném proti jižní zdi. Z toho, co jsem viděl, je to malá populace. Asi tři tucty. Skryl jsem pár kamer v několika blízkých keřích, abych měl přehled. Příští ráno navštívili skleník čtyři muži se zavázanýma očima. Chci, aby bylo v záznamu, že jsem se nemýlil.

21/02/2018

Už jsem tady docela splynul. Myslím, že práce pro nadaci mi poskytla spoustu praxe v nezapojování se do děje. Emoční distancování, neustálá sebe-analýza, hladovění ega, atd. Rozdíl je v tom, že se na konci vrátím domů a budu opět mnou. Těžko si představit takhle žít pořád.

23/02/2018

Neúmyslně jsem se vystavil SCP-3209. Probudil se, otevřel oči a ten malý hajzl mi seděl přímo na nose. Třpyt v těch křídlech mě dostal, než jsem se mohl podívat pryč. Když jsem znovu zaostřil, bylo to pryč. Muselo to odletět hned jak to bylo plné. Od teď budu nosit ty brýle do postele. Potřebuji zjistit, jak se to dostalo do mého pokoje. Možná mniši pojali podezření. Možná by mě vyhodili, kdyby se motýl vrátil hladový. Možná jen hledám výmluvy pro svoje pochybení.

Snažím se přijít na to, co mi to vzalo, ale stále mě něco rozptyluje. Posuzuji všechny své koníčky. 'To je těch pár mých oblíbených věcí' Co chybí? Na čem mi už nezáleží?

24/02/2018

Teď jsem si všiml koberců v modlitebně. Jsou plné motýlů. Každý vzor, každý design hran. Mniši tu meditují na kolenou se skloněnými hlavami. Po celou dobu hledí na motýly.

Díval jsem se na to všechno špatně. Pro stromy jsem neviděl les. Neviděl jsem žádné divné chování, protože celé tohle místo je o SCP-3209. Všichni o něm ví.

26/02/2018
Měl jsem pravdu. Pozdě v noci byly Sevenia acedia přeneseny v krabici ze skleníku do modlitební haly. Všichni mniši se tam shromáždili. Hosté nebyli povoleni. Kamery neměly čistý obraz kvůli špatnému osvětlení - byla tam jenom slabá, blikající záře svíček v koulích z matného skla. Audio je však v pořádku.

Každý mnich dokola opakoval tu stejnou frázi. "Touha po mém dětském domově." "Světová politika." "Roztomilost psů." "Písničky zaseklé v hlavě." Bylo to jako zpovědnice. Rituál trval zhruba půl hodiny. Když skončili, vrátili motýly do skleníku a šli spát.

28/02/2018

Posledních pár dní jsem hodně přemýšlel. Uvažoval. Všechno tady to podporuje. Okna na koncích chodeb; úhledně upravená tráva na nádvoří; blikající svíčky. Je tu zvláštní druh klidu, který se do tebe dostane.

Mám sklon o sobě myslet jako o nestranném pozorovateli. Nadace se zabývá fakty, a fakty nezávisí na perspektivách. Začínám přemýšlet, jestli to bylo naivní. Dokonale jsem znal fakta zdejšího klášterního života, ale až před dvěma dny jsem pochopil jejich dopad.

Fakta: Kláštery, jako je tento, usilují o tři duševní stavy. Amoha, skutečnost; adveṣa, pochopení; a alobha, odpojení. Emoční vazby na pozemské záležitosti jsou považovány za jedovaté. Dopad: Je to jen kvůli mým kulturním předsudkům, že SCP-3209 vypadá škodlivě? Kde je hranice mezi apatií a alobha? Je Rajiv Śākya obětí, nebo se přiblížil k osvícení?

Můj instinkt říká zachytit všechny pěstované populace Sevenia acedia a podání amnestik všem účastněným. Bylo by to jednodušší; čistší. Byla by to také neomluvitelná chyba. Tyto populace jsou již zadrženy. Nepředstavují žádnou hrozbu pro civilisty. Nemáme žádné opodstatnění ke zničení staletí tradic a historie, které se vyvinuly v klášterech, jako je Tergar Gompa. Pokud vymažeme každou část lidské kultury, která je schopna ublížit, zůstane něco?

05/03/2018

Dneska jsem přijel domů. Pořád si zvykám na to teplo. Můj syn byl tak rád, že mě viděl. Co jsem byl pryč, dělal takové malby s prsty. Nezajímaly mě. Nezajímalo mě cokoliv co řekl nebo co udělal. Vždy jsem byl přešťastný ho po dlouhé cestě vidět. Bez ohledu na to, jek moc se snažím, ten pocit nemůžu najít.

Můj syn má jen čtyři roky a ztratil jsem o něj zájem. To mi SCP-3209 vzalo.

Stojím za svými předchozími prohlášeními.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License