SCP-2256
hodnocení: +5+x
blank.png

Objekt #: SCP-2256

Třída Objektu: Euclid

Speciální Zadržovací Procedury: Informace ohledně SCP-2256 podléhají graduálně antimemetickému koroznímu efektu. Koroze se objevuje podle detailu/přesnosti informace a fyzické komplexnosti úložného prostoru. Podrobné akademické spisy, fotografie a informace uložené elektronicky rychle korodují; špatné popisy, skeče tužkou a dopisy korodují pomalu.

Proto bylo rozhodnuto, že elektronický záznam bude popisovat SCP-2256 pouze velmi obecně. Detailní informace ohledně vzhledu SCP-2256, evolučního původu, biologie, stravy, chování, vokalizace, životního cyklu, inteligence, role v ekosystému a kulturního významu budou uloženy na pevné kopii v Oblasti-19, trezoru 1-053. Rychlost koroze u obou zdrojů bude pečlivě pozorován, neboť v současné době neexistuje způsob, jak zadržet, nebo zvrátit tento proces.

Přestože tyto antimemetické efekty přetrvávají a mají klasifikaci Euclid, SCP-2256 samotné již vyhynulo a nepotřebuje žádné speciální zadržovací procedury.

Popis: SCP-2256 (Cryptomorpha gigantes) je druh megafauny, který byl endemický pro oblast jižního pacifického oceánu poblíž Polynésie. SCP-2256 byl jeden z mála zaznamenaných druhů, jež si vyvinul základní vnímavou/"antimemetickou" kamufláž, což je dělalo pro ostatní bytosti téměř nemožné zaznamenat, nebo si je pamatovat. Spekuluje se, že tato adaptace se vyvinula, jako maskování před predátory.

SCP-2256 byl největší druh, který kdy žil na Zemi. Připomínal vytáhlé, vertikálně protáhlé žirafy, nebo brachiosaury, dospělci tohoto druhu dorůstali výšky až přes 1,000 metrů. Nevážili více než 4 tuny a většina jejich hmoty byla "zamaskovaná" pomocí velmi podobné adaptace. Svýma širokými, miskovitými nohami mohli chodit přímo po hladině oceánu bez potopení.

SCP-2256 se pohybovalo po oceánu samo, nebo v █████ po dvou, nebo až 2,000 jedincích. Neradi se přibližovali k pevnině, především k neobydleným ostrovům, většinou zůstávali alespoň 30 kilometrů od pobřeží. Kvůli své výšce, byli viditelní na horizontu v dálce.

Získání: Polynéští domorodci z ostrova Makiti používali substanci zvanou teùkoka kvůli rekreačním a náboženským důvodům. Nejen že jde o psychotropní látku, tato droga měla mnestické účinky a potlačovala antimemetické efekty, tudíž byly entity s touto kamufláží jednodušeji viditelné a zapamatovatelné. Makihiťané byli tudíž jediní lidé, kteří byli po staletí schopni vidět SCP-2556. V Makihitské mytologii byli SCP-2256 duchové, které bohové seslali, aby udržovali horizont, aby se voda a obloha nemíchaly. Byli charakterizováni jako dobří a přátelští, ale neinteligentní a často nedostateční na své povinnosti, čímž si domorodci vysvětlovali bouřky a tajfuny. Říkali jim polo'ongakau, což znamená "ti, jež chodí velmi pomalu"

Roku 1991 zjistila vnitřní biochemická studie, že teùkoka nese podobné znaky, jako Nadační mnestika Třídy-W. Nadační antropolog byl přidělen, aby sledoval ██ ██ Maikitské legendy a stal se prvním cizincem, jež pozoroval ███-2256. Pozorovací ██████ byla rychle ███████████ na ostrově, kvůli studiu stvoření. Rutinní zadržovací analýza objevila, že SCP-2556 je Safe a nevyžaduje žádné speciální zadržovací procedury, nebo ██████████ ██ utajování.

Historie: SCP-████ se okamžitě prokázalo, jako nezachytitelné fotografií. Fotonegativy druhu zneprůhledněly po ██████ ██ minutách. Podobný rozpad ███████ ovlivňoval videozáznam, audiozáznam, celulózní film, digitální a elektronické skeny, ███. Pozorovací tým krátce na to odložil své vybavení do kufrů a pokračoval použitím tužek a █████. Tenkrát se ███ věřilo, že takové záznamy budou ovlivněny permanentně.

Populace SCP-2256 se lehce snížila na přelomu roku 1992 a 1993, poté výrazně roku 1994 a dál. Byla pozorována kombinace faktorů: nemoc, neplodnost a ██████████ počet potratů.

Roku 2002 byl vyvinut generátor pole, jež by dokázal proniknout a neutralizovat antimemetické ██████████ SCP-2256, což by dovolilo jej vyfotografovat. První a jediná fotografie jednoho ze zvířat jej okamžitě zabila. Bylo dosaženo závěru, že přímé pozorování SCP-2256 zraňuje jeho ████. Tato adaptace se nejspíše vyvinula z prostředků, jímž detekovali predátory, stejně jako byla antimemetická kamufláž SCP-2256 využita k ochraně před predátory. Použití ███ █████ generátoru bylo okamžitě zakázáno.

Dále vznikla teorie, že Nadační pasivní pozorování druhu bylo dostatečné na to, aby mělo škodlivé následky na SCP-2256 a že ████ bylo to, co přivádělo druh k ████ vyhynutí. Názory se lišily ████ ███ ohledně této hypotézy, ohledně ███ řádně by to mělo být otestováno a ohledně toho ██████ se stane, pokud se to prokáže jako pravdivé. Několik extrémních možností bylo ██████████, včetně ██████████ vyhlazení ███-████ aby se zachovala data a kompletního vymazání dat, aby se zachránilo ███-2256. Žádné závěry ████ █████.

Roku 2003 bylo pozorování SCP-2256 sníženo a Nadační ████████ zaměření ze sběru ███ dat k analýze ████████ dat. Avšak, populace SCP-2256 pokračovala v ███████. Poslední jedinec zemřel poblíž Tokelau ██ 30. října, 2006.

██ 2010 ██ ███ objeveno ████ antimemetická kamufláž ██████, také charakterizováno jako "rozpad", nebo "koroze", se šířila psanými záznamy o ███-████. Od ████, více ████ 60% █████ dokumentů je ██████████, i se █ silnou dávkou mnestik. Efekt je dokonce ████████ ████ ████ SCP záznamu samotném, i přes ███ ███ štítovací a nadbytečné v ████ systému.

Od ███-████ ██ vyhynulé, ██ nová data █████ může být generováno. Je to █████████ plná kontaminace ████ █████ ██████ tři až osm let.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License