Objekt#: SCP-182-CS
Třída Objektu: Euclid
Úroveň Hrozby: ● Oranžová
Speciální Zadržovací Procedury: SCP-182-CS je drženo v Oblast-04CS, která se nachází 7,5 metrů pod zemským povrchem. Sektor–23, rozdělený na osobní zónu a zónu výslechu, musí být částečně zalitý betonem o tloušťce 30 mm. Do zóny výslechu vedou dvě výtahové šachty - pro personál a pro zásahovou jednotku.
Osobní zóna je standardní třípokojová cela se standardním nábytkem, koupelnou, plně vybavenou knihovnou a psacím stolem se židlí. Zóna je nepřetržitě monitorována bezpečnostními kamerami, vybavenými termovizí.
Zóna výslechu je přístupná pouze zaměstnancům s Úrovní Bezpečnostního Prověření 4 a vyšší.
Aktualizace: Kvůli několikanásobnému útěku a následném návratu do Oblasti budou Zadržovací Procedury zpřísněny. Bude navrženo opatření, které omezí pohyb SCP-182-CS na minimum1. Osobní zóna bude oddělena od výslechové zóny.
Popis: SCP-182-CS je humanoidní subjekt mužského pohlaví, evropského původu. Oděv subjektu, který odpovídá uniformě člena jednotky rychlého nasazení, je tmavě modré barvy s pokrývkou hlavy a žlutým šátkem pod levým ramenem. Přes oči má tmavé sluneční brýle. Subjekt se dokáže dorozumět všemi indoevropskými jazyky.
SCP-182-CS má neutrální vystupování vůči všem zaměstnancům Nadace. Je nekonfliktní, striktní, tiché ale manipulativní, co se týká výslechů. S vyslýchajícím komunikuje zřetelně, ale nikdy přímo. Odvádí pozornost do "slepé zóny". SCP-182-CS vždy z vyslýchajícího dostane informace, které potřebuje k vykonání dalších úkonů, nezáleže na zkušenostech vyslýchajícího. Obdobný styl jednání a vyjadřování je praktikován u ██████████ ████████ ██████████████, buď striktně naučené nebo převzaté z dlouhodobého pozorování nebo pouze přijaté jako standard bez předešlého cviku…
Od roku 1945, kdy se SCP-182-CS dobrovolně přihlásilo k zadržení, se subjektu podařilo již ██ krát uniknout z Oblasti a následně se vrátit. Nikdo z personálu nebyl během úniku či návratu zraněn. Veškerá monitorovací zařízení přeruší činnost ve chvíli, kdy se na ně subjekt upřeně dívá. Únik a následný návrat trvá v intervalu od jedné do čtyř hodin. Následně se všechny systémy vrátí do normálního stavu. (viz. Dodatek 182-CS.1a)
Oběti SCP-182-CS nejsou náhodné. Hodinu před únikem z cely dostane znamení či povel, následně si zapíše jméno oběti, souřadnice a způsob zabití. Oběti jsou po návratu subjektu nalezeny bez známek života, každá oběť byla usmrcena jiným způsobem. Dodnes neexistují žádná svědectví, která by potvrzovala přítomnost SCP-182-CS na místě činu.
SCP-182-CS jako důvod svého zadržení uvedlo doznání k nevyřešeným vraždám všech významných představitelům, jejichž smrt vedla k vypuknutí občanských nebo světových válek. Vedoucí úderné jednotky „Žižkovi jezdci", operující jako záchranný tým v poválečném Československu vypověděl, že jako důkaz předložilo deník a v něm seznam osob jejichž smrt vedla k zemským či světovým převratům. (viz Dodatek 182-CS.2)
Dodatečně: Roku 1993 během výslechu s doktorem ████████, potvrdilo SCP-182-CS existenci nebezpečného subjektu, dnes již známého jako SCP-281-CS. (viz Dodatek 182-CS.3)
Dodatek 182-CS.1a – Kamerový záznam
Čas 21:38 Osobní Zóna, Kamera 1
SCP-182-CS sedí za psacím stolem, ruce zkřížené na hrudi, noha přes nohu. Před ním leží zavřený deník. SCP-182-CS je klidné, snímač teploty je stabilní.
Čas 21:45 Osobní Zóna, Kamera 2
SCP-182-CS je klidné, pravidelně dýchá. Žádné pohyby nejsou zaznamenány.
Čas 21:55 Osobní Zóna, Kamera 1
SCP-182-CS se začíná rozhlížet po místnosti. Zdvihne hlavu a vyčkává.
Čas 21:57 Osobní Zóna, Kamera 2
SCP-182-CS sklopí hlavu. Přisune si židli blíž ke stolu, otevře deník a začíná psát. Teplota v místnosti začíná klesat.
Byl zaslán varovný signál jednotce "Žihadlo".
Čas 22:01 Osobní Zóna, Kamera 1
SCP-182-CS se podívá do kamery.
Kamera 1 vypnuta.
Čas 22:01 Osobní Zóna, Kamera 2
SCP-182-CS se podívá do kamery.
Kamera 2 vypnuta.
Čas 01:04 Zóna Osobní
Kamera 1 & 2 zapnuta
SCP-182-CS stojí uprostřed místnosti. Pokládá deník na stůl. Usedne za stůl a začíná psát na čistý papír.
[KONEC ZÁZNAMU]
Poznámka: SCP-182-CS ukládá korespondenci pod matraci. Roku 199█ zažádalo o zaslání korespondence SCP-281-CS.
Dodatek 182-CS.1b – Výslech ohledně kamerového záznamu
Vyslýchající A: ██ ████████ ve 22:01 jste unikl. O 3 hodiny později jste se vrátil. To je váš ██. únik. Vysvětlete to.
SCP-182-CS: Měl jsem úkol.
Vyslýchající A: A dál?!
SCP-182-CS: Nezvyšujte na mě hlas. Dělám jenom svojí práci.
Vyslýchající A: Hah, to já taky. Můžete mi popsat svůj úkol?
SCP-182-CS: Pravděpodobně ano.
Vyslýchající A: Takže?
SCP-182-CS: Dostal jsem rozkaz. Potřebné informace jsem si zaznamenal. Opustil jsem své stanoviště a vyhledal určené souřadnice, na kterých se nacházel můj cíl. Byl zneškodněn podle pokynů. Návrat proběhl bez komplikací.
Vyslýchající A: Stejně jako únik. Kdo vám dává povely?
SCP-182-CS: (Mlčí)
Vyslýchající A: Dobrá tedy. Jak vám dává povely?
SCP-182-CS: Tak jako vy. Nebo vy jednáte na vlastní povel?
Vyslýchající A: Mně je řečeno, co mám jak a kde udělat.
SCP-182-CS: V čem jsme jiní?
Vyslýchající A: Co tím myslíte? Poslouchání rozkazů? Bezchybné zpracování úkolů, jenž nám zadal nadřízení?
SCP-182-CS: Jenom malá kolečka ve velkém stroji.
Vyslýchající A: Já ale nezabíjím lidi. Přímo.
SCP-182-CS: Takže jenom ukážete, kdo zemře. Takovou moc by měl mít jenom jeden jediný. (Ukáže prstem vzhůru)
Vyslýchající A: Jak to děláš, že když zmizíš, nikdo tě nespatří? Žádná kamera, žádní svědci. To je taky jedna z tvých schopností?
SCP-182-CS: Svou práci děláme, jako já nebo vy, pořádně a podle pokynů. Ano, jsou jedinci (zakroutí hlavou), kteří mají odlišný přístup. Vlastní hlavu, řekl byste. Ale…pocit z dobře odvedené práce je tím největším potěšením.
Vyslýchající A: Mě těší očekávané výsledky.
SCP-182-CS: To jistě. Když se dají věci do pohybu. Když se dějiny zapisují a následující generace se učí z chyb svých předchůdců.
Vyslýchající A: O vás se nikdo učit nebude.
SCP-182-CS: Nikoho nezajímají jména. Jenom co nastane, když se věci dají do pohybu. A pak někdo začne pátrat po důvodech a způsobech…ti skutečně hladoví.
[KONEC VÝSLECHU]
Dodatek 182-CS.2 – Výslech z roku 19██
Vyslýchající K: Kolik lidí jste zabil?
SCP-182-CS: Tolik kolik bylo potřeba k tomu, abychom měli historii takovou, jakou máme.
Vyslýchající K: Taková odvrácená strana Mesiáše…
SCP-182-CS: Tak. To bych přímo neřekl…ale můj názor si ponechám pro sebe.
Vyslýchající K: Chci slyšet váš názor. Cítíte vinu, když zabíjíte svou oběť?
SCP-182-CS: Cítíte vy vinu, když během svých pokusů zmrzačíte lidské životy za účelem pokroku?
Vyslýchající K: (Mlčí)
SCP-182-CS: (Usměje se) Odpověď máte.
Vyslýchající K: Řekněte mi nějaké jméno…kohokoliv. Kdo je podle vás činitelem, který stojí za to usmrtit jej.
SCP-182-CS: (Nalistuje náhodnou stránku v diáři) Jméno Alkibiadés vám něco říká? Nebo třeba Filip II. Makedonský…Gaius Iulius Caesar…Sušun…
Vyslýchající K: To je…příliš…
SCP-182-CS: Nebo Václav III. to byste mohl vědět…či Alžběta I…Napoleon Bonaparte…
Vyslýchající K: Jak jste mohl…
SCP-182-CS: Tváříte se nedůvěřivě. Tak něco čerstvého. Co třeba…Adolf Hitler.
Vyslýchající K: Na Adolfa Hitlera byly hned dva neúspěšné atentáty.
SCP-182-CS: No právě. Kdyby uspěli, neměl bych na rukou jeho krev. A co potom? Konec války. Dějiny se dají do pohybu.
Vyslýchající K: Na konci války si vzal život.
SCP-182-CS: Pravák se určitě střelí do levého spánku. Kapsli měl sotva na jazyku. Ta holka byla statečnější než on.
Vyslýchající K: Jaká kapsle? Jaká holka?
SCP-182-CS: Řekl jsem dost. Ověřte si záznamy, výzkumníku. Máte mezery ve vzdělání.
[KONEC ZÁZNAMU]
Dodatek 182-CS.3 – Existence SCP-281-CS
Ing. Rychlostt: Z vás je těžké dostat informace.
SCP-182-CS: Záleží, co vás zajímá. Vaše manželka vám určitě pokládá otázky ohledně vaší práce. Odpovídáte jí popravdě?
Ing. Rychlostt: K věci. Nastala tu malá komplikace.
SCP-182-CS: Jak malá?
Ing. Rychlostt: Velká. Přes dva metry vysoká.
SCP-182-CS: Nadprůměrná výška jedince. Kde je problém?
Ing. Rychlostt: Toto. (Stiskne tlačítko Přehrávat)
„No to vaše, pod kterým ho máte zapsaný. Jakože tajná organizace. Pfffff. Tady je! SCP-182-CS."
SCP-182-CS: (Mlčí)
Ing. Rychlostt: Poznáváte ten hlas?
SCP-182-CS: Přihlásil se k zadržení?
Ing. Rychlostt: Odpovězte na otázku, pak odpovím na vaši.
SCP-182-CS: Vím, kdo to je.
Ing. Rychlostt: Jak je možný, že zná vás?
SCP-182-CS: (Mlčí)
Ing. Rychlostt: (Povzdychne si) Ano, přihlásil se jedné z našich jednotek k deportaci.
SCP-182-CS: (Povzdechne si) To, co říká, ať to zní sebevíc nesmyslně, je pravda. Všechno, co řekl. O sobě, o mně…
Ing. Rychlostt: Ptám se znova… Jak to, že zná vás?!
SCP-182-CS: Přečetl jste si moje záznamy? Byl jsem několikrát venku. A asi jsem se s ním setkal.
Ing. Rychlostt: Proč dělá to samé, co vy před lety? Proč se snaží dostat sem?
SCP-182-CS: Můj úkol je najít a zneškodnit ty, kteří dají dějiny do pohybu. On…si tak hraje. Svým způsobem. Jeho činy taky dávají věci do pohybu, ač jiným, možná někdy nevyžádaným směrem. A zřejmě se tam nahoře hodně nudí.
Ing. Rychlostt: Tohle není hřiště!
SCP-182-CS: Na vašem místě bych dlouho neotálel se zadržením. Je jako dítě…když mu nejdou lidi na ruku…dokáže vyvolat doslova bouři.
Ing. Rychlostt: Oho? Prozradíš jakou?
SCP-182-CS: Řekněme, že si můžete pomalu a jistě zkontrolovat seznam vašich jednotek. Zda se v nich nenachází…Němci, kupříkladu. A jestli nezačínají…chybět.
Ing. Rychlostt: Děláte si legraci?!
SCP-182-CS: Na rozdíl od něj, já jsem vážný, když jde o usmrcení. Jak jsem říkal, rád si hraje a to se týká i jeho obětí. Dlouho neotálejte. Radím vám dobře.
[KONEC ZÁZNAMU]
