SCP-174
hodnocení: 0+x

Objekt #: SCP-174

Třída Objektu: Safe Euclid, viz Incident 174-A

Speciální Zadržovací Procedury: SCP-174 musí být drženo uvnitř skladovací jednotky-07 v Oblasti-19. Vyjmutí SCP-174 ze zadržení vyžaduje schválení dvou (2) pracovníků úrovně-4 s povědomím o entitě. Je preferováno, aby na zacházení s SCP-174 byl využit personál s vysokou úrovní psychické odolnosti. Veškerý personál pracující s/u SCP-174 musí podstoupit psychologické vyšetření; ti kteří projeví posedlé či protektivní sklony k předmětu, musí být léčeni použitím amnestik Třídy B a musí být po dobu 72 hodin monitorováni.

Dodatek k zadržovacím procedurám, ██/██/20██: Po udání Incidentu 174-A, musí být SCP-174 a hlavní chodba Skladovací Jednotky-07 nepřetržitě monitorovány za pomocí bezpečnostních kamer. Abnormální aktivita musí být okamžitě nahlášeny Dr. A█████████. Dále je na SCP-174 nainstalováno GPS sledovací zařízení, pro usnadnění jeho dohledání při opuštění Nadačního zadržení.

Popis: SCP-174 je dřevěná loutka na břichomluvectví, měřící 53cm od prstů k hlavě, s poněkud potrhaným oblečením a značným poškozením na několika místech. Soudě dle stylu a stavu objektu, je její vytvoření datováno na začátek 20. století. Oči a pusa SCP-174 jsou pohyblivé a lze je ovládat za pomoci mechanismu vně loutky.

Pokud se SCP-174 nachází někde v periferním vidění subjektu, zdá se jako by se SCP-174 dívalo přímo na něj a vypadá velmi smutně nebo toužebně. Když se subjekt dívá přímo na SCP-174, není tato iluze viditelná. Pozorování SCP-174 nepřímo, tj v zrcadle nebo skrze živý přenos, zvyšuje pravděpodobnost manifestace této iluze. Personál v okolí SCP-174 hlásí pocit smutku nebo sympatie vůči loutce, avšak nedokáží udat jediný důvod pro tyto pocity. Delší vystavení může vést ke zvýšené míře personifikace loutky; ti kteří mají nízkou úroveň psychické odolnosti mohou vykazovat i chování, při kterém vnímají SCP-174 jako žijící bytost (např. jej houpají, jako kdyby to bylo skutečné dítě). Když jsou tito jedinci upozorněni na jejich abnormální chování, navrátí se na několik minut do normálního stavu chování.

Jedinci kteří si nasadí SCP-174 na ruku vypovídají o potřebě s SCP-174 "mluvit". Na otázku proč odpovídají, že loutka je pořád "osamělá" a potřebuje společnost. Takový subjekt také začne SCP-174 dabovat, mluvit za něj a manipulovat s jeho výrazem. Když mluví za loutku, dostane subjekt vysoký a pištivý hlas, znějící jako dětský. Nahrávky pořízené s vysoce citlivými mikrofony potvrdily, že loutka v žádném případě nemluví, ani nevydává žádné zvuky. Bez ohledu na zkušenost subjektu je hra s loutko vždy téměř perfektní. "Konverzace" se rychle stáčí na emocionální stav loutky, zejména způsobeného její minulostí. Ve většině případů vede tato "konverzace" k vyprávění příběhu loutky o tom, jak byla opuštěna nebo jak s ní bylo špatně zacházeno. Žádný příběh nebyl nikdy opakován a každý se pokaždé lišil od těch předešlých a proto není známo, jestli je některý pravdivý. Výzkumníci teoretizovali, že by SCP-174 mohlo mít telepatické schopnosti na nízké úrovni, neboť se zdá, že každý příběh je založen na tématu, který má jistou spojitost s daným subjektem.

Od této chvíle začne subjekt vykazovat náklonnost vůči SCP-174 a bude ji "chránit" před lidmi, kteří k ní přijdou příliš blízko, nebo chtějí s loutkou interagovat, v některých případech užijí i smrtelné síly. Subjekty často mluví o SCP-174, jako o jejich "miminku", či používají podobné přezdívky při jejím zmiňování. Tento efekt vydrží po několik hodin od oddělení subjektu od SCP-174, a v jednom případě tyto efekty nevyprchaly ani 2 týdny od poslední interakce. Není známo, jestli by účinek u dané osoby někdy pominul neboť byla terminována kvůli nulové potřebě dalšího výzkumu. Subjekty které jsou kompletně izolovány od SCP-174 se stanou paranoidní kvůli bezpečnosti loutky a často procházejí mentálním zhroucením, obdobným těm, které prožívají matky odloučené od svých dětí. Třída B nebo vyšší třída Amnestik byla prokázána jako účinná při léčbě obou zmíněných efektů a většiny druhů mentálního trauma; nicméně téměř všichni, kteří procházejí takovou léčbou vypovídají o pocitu ztráty a mohou upadnout do depresí.

Dodatek 174-1: Záznam Experimentu (přepis videozáznamu)
Subjekt: D-14285; Žena, 21, bez kriminální historie.
Dohlížející výzkumník: Dr. A█████████
Lokace: Zadržovací cela-A4 (výzkumní a personál experiment pozorují zpoza polo-průhledného zrcadla), Oblast-19

D-14285 je poručeno, aby vložila ruku do SCP-174. Subjekt po počátečním zaváhání tak učiní. Po několika sekundách, započne subjekt s SCP-174 běžný rozhovor. Po ~2 minutách, se subjekt loutky zeptá 'Co se ti stalo?', v této chvíli začne loutka vyprávět příběh o tom jak byla opuštěna a poničena při požáru domu a následně odhozena svým předchozím majitelem <Poznámka: Záznamy subjektu ukazují, že v jejím domu vypukl v roce 19██ požár.> Subjekt začne loutku utěšovat, a povzbuzovat i klasickými pozitivními výroky. Loutka poznamená, že je sama a že si chce najít kamarády. Subjekt začne mlátit na dveře jeho prázdnou rukou. Když stráže vstoupí do cely s vytaženými ručními zbraněmi, subjekt ustoupí do rohu cely, kolébá loutku a něco jí šeptá (přesná slova mikrofon nezaznamenal). Stráže uspějí v odstranění SCP-174 z ruky subjektu a celu opustit. V tu chvíli subjekt křičí 'vzali mi ho, mé krásné miminko', a začíná mlátit a kopat do dveří, při marném pokusu o útěk.

Poznámka: Vtu chvíli rozkázal Dr. A█████████ experiment za ukončený. D-14285 byla terminována poté, co pokusy na její utěšení selhaly (toto byl jeden z prvních experimentů provedených s SCP-174, ještě před zjištěním, že amnestika mohou být použita k léčbě).

Dodatek 174-2: Incident 174-A
Dne ██/██/20██, vstoupil Dr. A█████████ do Skladovací Jednotky-07, kde našel SCP-174 sedící na podlaze vedle jeho zadržovací cely, dívajíc se přímo na hlavní vchod. Dveře do cely SCP-174 byly zapečetěny, bez žádného zaznamenaného přístupu za poslední týden. Po jeho navrácení do zadržení byla do Skladovací Jednotky-07 jako opatření proti dalším přemístěním a na SCP-174 bylo připevněno GPS sledovací zařízení.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License