SCP-122-CS

hodnocení: +5+x
blank.png

OBJEKT: SCP-122-CS

TŘÍDA OBJEKTU: KETER

SPECIÁLNÍ ZADRŽOVACÍ PROCEDURY:

Čeká se na rezoluci Rady O5.


POPIS:

SCP-122-CS je nebiologická kognitohazardní nákaza, lokalizovaná v současné době v regionu [DATA VYMAZÁNA], [DATA VYMAZÁNA].

Navzdory své nehmotné podstatě se šíří primárně proxemicky1, jako by tomu bylo u standardních virologických a bakteriologických hrozeb. Jelikož konvenční ochranné prostředky pro zvládání biologických agentů vykazují nulovou efektivitu, představuje snaha nákazu eliminovat, či alespoň vytvořit karanténní perimetr a zabránit nekontrolovanému šíření, s jejich použitím strategicky neudržitelný model.

Region [DATA VYMAZÁNA], předpokládaný původní zdroj a epicentrum nákazy SCP-122-CS, byl úsilím 22 nejbližších nadačních Oblastí takřka izolován, což umožňuje Nadaci vyvinout a zavést komplexní metody boje s nákazou.

Nebudou-li takové postupy uvedeny v praxi, odhaduje se maximální životnost současného modelu na dalších 28 dní od poslední revize tohoto dokumentu. Přibližně v tu dobu se nákaza rozšíří do okolních regionů, což znemožní izolaci narůstajícího počtu jednotlivých mikropopulací. SCP-122-CS se do dalších 20 dní rozšíří po celé zemi, po celém kontinentu za 40 dní. Střízlivý odhad pro globální nákazu, tzn. takovou situaci, kdy infekce zasáhne 99,9 % všech mikropopulací globálně, činí 200 dní od poslední revize tohoto dokumentu.


Nákaza SCP-122-CS je přenosná pouze z člověka na člověka. Inkubační doba a kompletní patologie je doposud neznámá.

Kůže infikovaných osob se začne pokrývat černými lézemi, jejichž struktura je shodná se svrchními vrstvami běžné lidské pokožky. Infikovaná vrstva plní veškeré funkce ovlivněných tkání, neexistují tak přímá zdravotní rizika, jež by vyvstala v důsledku nahrazení části kůže touto anomální hmotou. Léze se rozšiřují a nahrazují postupně celou svrchní vrstvu pokožky všude po těle nakaženého, načež zmizí. Toto uzdravení je však zdánlivé a je demonstrací anomálního kognitohazardního efektu SCP-122-CS.

Tento doposud velmi málo prozkoumaný efekt způsobuje u zdravých i nakažených osob řadu percepčních zvláštností.

Zaprvé se jedná o skutečnost, že osoby, jejichž kůže byla zcela pokryta výše zmíněnými lézemi, vnímají svou pokožku tak, jaká se jevila být předtím, než u nich nákaza propukla. Stejně tak jiné osoby, které již infekci zcela podlehli, vnímají pokožku ostatních zcela nakažených jako bez výjimky odpovídající běžným fyziologických standardům.

Zadruhé se jedná o kognitohazard, jehož jsou léze zdrojem. Osoby nakažené SCP-122-CS se stávají zdrojem hypermemetického2 efektu. Plně infikované osoby se tak stávají memetickými, v tom slova smyslu, že je nelze skrýt použitím antimemů či infohazardů; infohazardy a antimemy, které by měly skrýt jejich existenci, na ně jednoduše nepůsobí.

Vystavení tomuto efektu ovlivňuje infikované i zdravé jedince. Vnímat osoby postižené kognitohazardem nepředstavuje přímé riziko, ačkoliv u plně zdravých jedinců může vyvolat ušní šelest a bolesti hlavy.


Před vypuknutím epidemie bylo SCP-122-CS zkoumáno Oblastí-60, spádové Oblasti právě pro region [DATA VYMAZÁNA], [DATA VYMAZÁNA].

Oblast-60 byla vytvořena na přelomu tisíciletí a předmětem její práce bylo zejména popisovat a zadržovat infohazardy a memehazardy.

Vzhledem k mimořádnému riziku spojenému s opakovaným vystavováním personálu anomáliím tohoto druhu, a zároveň skutečnosti, že mnoho podobných efektů působí pouze na lidi, ale na stroje nikoliv, byla Oblast v roce 2027 plně automatizována za použití superpočítačů a umělé inteligence.

AMON 1, superpočítač vyvinutý za účelem simulace plného lidského personálu a jeho nahrazením stroji, udržoval zařízení v chodu po celých 7 let od svého uvedení do provozu, do roku 2034.

AMON 1, schopný intuitivně předjímat vznik a šíření memetických hrozeb na základě rozpoznávání vzorců a analýzy lokální digitální komunikace, popsal dne 13. 7. 2034 novou anomálii, s katalogovým číslem 47.

Anomálie 47, dnes SCP-122-CS, zůstala od tohoto momentu hlavním předmětem zkoumání zařízení. Dr. Teo Ogden, jediný výzkumník působící v té době v Oblasti-60, byl čelným expertem na antimemetické hrozby. Krátce po vypuknutí nákazy publikoval zprávu, jež kontextualizuje SCP-122-CS jako vedlejší produkt doposud nepopsaného antimemu.

Zpráva Dr. Ogdena se stala zdrojem dalších diskuzí; tvrzení v ní obsažená, právě jako data, která AMON 1 rozeslal příslušným blízkým Oblastem, představují jediný dostupný informační zdroj o povaze SCP-122-CS, stejně jako výše zmíněného antimemu.

Vzhledem k rychlosti šíření efektu SCP-122-CS není okamžitý výzkum anomálie možný. Nelze ani vyvozovat z dílčích dat Oblasti-60, případně osobních zdrojů Dr. Ogdena: dne 17. 7. katastrofická nehoda zdevastovala s téměř 100% účinností celé zařízení. Interní vyšetřování selhání stále probíhá, pracovní verze předpokládá součinnost technické závady na reaktoru zařízení a následné narušení pláště Oblastního mechanismu pro kontrolované sebezničení.


Výtah ze zprávy Dr. Ogdena:

Představte si antimeme s individuální fokalizací; totiž běžně efekt, jenž má vaší pozornosti cosi skrýt, jedinou konkrétní vybranou věc. Představte si, že něco nemůžete vidět, slyšet, cítit, popsat, chápat, vybavit si.

Mějte dále na paměti, že tento efekt nelze redukovat na jakési přechýlení percepce. Antimemetické objekty nejsou neviditelné objekty, nelze je najít tak, že je polijeme barvou, abychom měli povědomí o jejich obrysech.

Antimemy skrývají informaci, nebo sérii informací. Zabraňují nám vnímat určité stimuly, činí je natolik nesrozumitelnými, že se naše mozky, ve snaze se nezhroutit pod tíhou toho, co mají přetlumočit, rozhodnou raději nevidět a neslyšet nic.

Představte si dále, že výše uvedenému efektu nepodléhá jediný objekt, například strom či geometrický útvar, ale jejich skupina: všechny listnaté stromy, veškeré mnohoúhelníky.

Takové antimeme, se širokou fokalizací, není a priori destruktivní. Existuje pravděpodobnosti hraničící s jistotou; totiž že tyto efekty existují, že jsou jich vysoké počty, nezjistitelné počty, že je nám v té či oné míře skryto téměř vše, co vnímat lze, a že množina toho, co vnímáme, představuje drtivou menšinu možných vjemů.

Co kdyby ale takové antimeme neskrývalo vzdálené hvězdy, jimž se nikdy nepřiblížíme. Co kdyby se zaměřilo na něco známého, na něco velmi blízkého? Co kdyby agresivní antimeme zavázalo oči každému z nás, nenávratně od našeho vnímání odřízlo něco nezbytného pro život?

Co kdyby antimeme zabránilo každému živému člověku vnímat kohokoliv z množiny ostatních živých lidí? Na základě let výzkumu a nových dat z AMONA věřím, že mohu dokázat, že tohle je magnituda toho, s čím se nyní potýkáme.

[DATA VYMAZÁNA] má dlouhou a nevyjasněnou historii zmizení, která jsou očividně anomálního původu. Po celém světě mizejí lidé každý den, těžko vyvozovat konkrétní závěry z pouhé skutečnosti, že tomu tak je.

Do rukou se nám ale dostává unikátní korelace; rozkol, jehož vyřešení se nyní musí stát naším hlavním úkolem.

Počet zmizení, ať už přímo [DATA VYMAZÁNA], nebo v okolním [DATA VYMAZÁNA], narůstá nepatrně po celá desetiletí. Mluvíme jen o desetiletích, ve kterých jsme tyto údaje získávali. Rok za rokem zhasínají osobní složky nepoznaných anonymů, mým úkolem bylo zjistit proč.

Antimemetické hrozby je téměř nemožné zadržet, téměř nemožné odděleně identifikovat. Jejich existenci lze vytušit z chování okolních systémů; jako hledat stín ve stínu, nikoliv zkoumáním stínu, ale upnutím pozornosti jednotlivě na objekty, jež je vrhají.

Míra místních zmizení měla vždy zřejmý infohazardní aspekt; zmizel-li někdo, bylo přijetí veřejností nanejvýš vlažné. Nezaujaté benigní popření, patrné rovněž z mediálního a institučního nezájmu, navzdory skutečnosti, že ta čísla tu jsou, jsou k dispozici a jsou šokující.

Píši o existenci korelace, která je ve své esenci tímto: zmizení, o nichž předpokládám, že jsou antimemetická, dosáhnou ve své míře funkčního extrému, načež se ve stejnou chvíli na stejném místě vyskytne neočekávaně nová anomálie: memetická infekce, o jejíž podstatě hovoří vyčerpávajícím způsobem záznam AMONA.

Tíha tohoto tvrzení, ačkoliv podloženého daty, na mě doléhá. Uvědomuji si, že diskuze tímto nabývá filozofických rozměrů. Musím je však v jeho esenci zopakovat, a zdůraznit: tvrdím, že memetická nákaza, s níž se potýkáme, není náhodně vzniklý novotvar, ale přirozená reakce, nikoliv imunitní, přesto patrně produkt vývoje, který se vyskytnul, nakonec, jako reakce na stupňující se vnější stimul, ve snaze mu vzdorovat.

Vývoj memetických či antimemetických vlastností u pozemských organismů není bezprecedentní. Existuje nejméně [DATA VYMAZÁNA] druhů, z nichž u 4 se jedná o memetické, spíše než antimemetické vlastnosti. Bráníme se tvrzení, že vývoj anomálních vlastností přirozenou cestou je konvergentní vývoj. Kategoricky nepřipouštíme, že by anomální svět mohl existovat, ve své podstatě, v součinnosti s tím neanomálním. Vytyčili jsme hranice, v našich příručkách, v naší dokumentaci, v našich vědeckých postupech; dogmaticky lpíme na vlastní čistotě, pedantsky dbáme na vlastní normální původ a na nenormální původ všeho, co jsme pojmenovali anomální, ta distinkce se stala základem naší práce.

Apeluji proto na abstraktní úroveň nazírání této situace — nebude zřejmě mnoho času pro dlouhé další diskuze. Nečelíme memetické nákaze, čelíme druhému Babylonu. Dokonalému odcizení. Osamocenosti, dokonalému rozpadu společnosti. Je sekera, jíž nevidíme, jelikož se zaměřujeme na nůž, který je blíž.

Vybíráme mezi jistotou anomální nákazy celého čistého lidstva a možností zániku společnosti.


K datu 25. 7. 2034 zasedla Rada-O5 k projednání podkladů Dr. Ogdena ve věci hlasování o postupu operativního postupu při zadržení SCP-122-CS a přidružené antimemetické hrozby. Výsledky hlasování jsou neveřejné.


A tak se to stalo.

Rada O5, postavena před nemožnou volbu, nucená si vybrat mezi globální a velmi očividnou nákazou a zřejmě největší zaznamenanou antimemetickou hrozbou, udělala to, co vůbec nikdo nečekal.

Tohle budeš v každém případě číst velmi brzy potom, co rozhodnutí padlo; drby se šíří rychleji než instrukce a šuškanda je v každém případě rychlejší než SCiPnet.

Ať už jste proto u vás slyšeli cokoliv, opakuji to teď se všemi nutnými kolky. Aby bylo jasno, opravdu odklepli návrh toho doktora. Lze tomu rozumět tak, že jednali chválihodně a s chladnou rezolucí učinili krok, který, ačkoliv vypotřebujeme veškerá amnestika, ačkoliv bude trvat léta, než tohle celé bude za námi, ačkoliv jsme se skutečně vzdali vlastní čistoty, hráli dlouhou hru a udělali to nejlepší.

Mezi námi to lze chápat i opačně. Měli málo času a jak patrně tušíš, několik z nich, ti nejstarší v Radě, nemůžou tak docela umřít. Zdá se, že náznak toho, že by zbytek nekonečných životů strávili sami, křičící jeden na druhého a neschopný kdykoliv kohokoliv znovu vidět, opuštění, byl dost na to, aby zvedli ruku na pracnější řešení, a sami si vykasali rukávy.

Tohle myslím naprosto doslova. Ano, nechají SCP-122-CS se rozšířit, ve snaze získat víc času pochopit tu prvotní věc, ten stimul, to antimeme. Kdo ví, jak dlouho může trvat uspokojivě zadržet hrozbu takového rozsahu. Prvotním impulzem za tímto rozhodnutím je získat další čas, a příslib toho, že se věci budou moci jednou vrátit do normálu.

Věř taky tomu, že zuří. Je to tak osobní, jak to může být. Oni víc než kdokoliv z nás lpí na tom, že je tu distinkce, nás proti anomáliím. Jsme tu my a jsou tu anomálie. Oni se nesmíří s tím, že bychom tou věcí byli všichni nakažení navždycky, ačkoliv je neviditelná, ačkoliv jsou způsoby, jak rychle a nenávratně zapomenout, oni na to nepřistoupí.

Takže až to antimeme zadrží, přichází druhá část plánu. Zbavit se 122, jakmile se stane neužitečnou. Možná tě překvapí, že tuhle část plánu už mají vymyšlenou do detailu, ačkoliv jak se tam vůbec dostanou, zatím nikdo netuší.

V tuhle chvíli do hry přicházíte vy. Dostal jsem za úkol zpravit tě přímo, abys byl za měsíc, za rok nebo třeba za deset let připravený vyplnit jednoduchou instrukci. A totiž pokud je naše kůže anomální a tuto anomálii od ní nelze oddělit — možná už kůži nebudeme potřebovat.
Musíte připravit to tělo. Jsem si jistý, že z náznaků chápeš, co a jak musíš udělat.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License