Anthropologický přístup k sarkicismu - Studie 02: Pražští Divoši
hodnocení: +2+x

Anthropologický přístup k sarkicismu

Dr. Matthieu Desmarais, Oddělení Anthropologie

Předmluva:
Naše chápání sarkicismu se za posledních pár desítek let drasticky změnilo. Tyto informace nám odhalily proměnlivý náhled velmi odlišný od dříve vnímaného monolitického chápání víry. Nyní jsme schopni udělat si širší a detailnější představu o sarkickém náboženství a jeho mnoha sektách a kulturních tradicích.

Moderní sekty jsou výsledkem různících se interpretací a některé si zanechaly pouhou vzdálenou podobnost se svými pradávnými předchůdci. To, co často dokáže překvapit ty, kteří sarkicismus studují, jsou zdánlivě dobré úmysly jeho zakladatelů. Cesta do pekel je, jak se říká, dlážděna dobrými úmysly. Toto pořekadlo by Nadace měla vždy mít na mysli, neboť přestože je mezi námi rozdíl mnoha tisíců let, naše organizace hledí do té samé prázdnoty.

A stejně jako prastaří sarkicisté, i my jsme ji našli plnou monster.

Dr. Desmarais, za velkého vystavení riziku sobě samému, se snaží lépe pochopit sarkicismus a jeho neustále se měnící paradigma tím, že studuje existující komunity a objevuje ruiny, artefakty a to, co nám mrtví říci nemohou. Přestože jeho metody jsou neobvyklé (alespoň pro Nadaci), má jeho práce rozhodně výsledky a zaslouží si tedy nadálou přízeň.

Dr. Judith Lowová, starší poradkyně v Oddělení Historie, analýza hrozby náboženských Zájmových Skupin.

STUDIE 02: Pražští Divoši

ql8Pm6k.jpg

Bytový komplex obývaný Divochy.

Přehled:

Divoši (podle slovanského slova "divoch", znamenající neznaboh, či primitiv) jsou kryptosarkičtí1 věřící obývající střední Evropu. Můj výzkum mě zavedl do Prahy, hlavního města České republiky a domova komunity městského kultu Divochů. Urážky na krvi, vyloučení ze společnosti, nucené konvertování a masakry - historie Divochů je plná perzekuce. Tyto události z nich udělaly přísné a pochmurné lidi, kteří jsou velmi opatrní vůči cizincům, a to i na sarkické poměry. Hodně toho přetrpeli, aby si zachovali svou víru a získání jejich důvěry tak nebude lehké.

Historie:

Divoši přišli do této oblasti po sarkické diaspoře mezi lety 1200 až 1000 př.n.l. Po pádu říše Adí-üm se následovníci sarkicismu rozptýlili po celé Euroasii, kde se izolovali a decentralizovali. Věří se, že tato událost může za ohromnou diverzitu mezi jednotlivými sarkickými kulty a jejich kulturou.

Divoši se nejdříve usídlili v Porýní, kde žili v relativním míru mezi germánskými a slovanskými kmeny až do christianizace tohoto regionu za vlády Karla Velikého ke konci 7. stol. n. l. Podobně jako místní pohanské kmeny, i Divoši se stali oběťmi nuceného konvertování a exilu. Ve středověku byli často obviňováni z kacířství, či čarodějnictví a byli upalováni na hranicích. V raném novověku zažívali pogromy, spolu s Romy a Židy, přestože neměli žádný vztah k těmto etnikům. V 17. století se přežívající Divoši přestěhovali do Čech a na Moravu, kde nalezli toleranci u Českého lidu2.

Stejně jako jiní, kteří nalezli útočiště v Praze, i oni utrpěli velké ztráty během německé okupace Československa v letech 1938 až 1945. Záznamy ukazují, že se populace Divochů snížila z 12 tisíc napříč Evropou na začátku 20.století, na pouhých 600 kolem roku 1945. Zdá se, že tito lidé unikli kompletnímu vyhlazení, když byla jejich anomální povaha objevena skupinou Ahnenerbe Obskurakorps3, ovšem tito přeživší byli ve většině případů nuceni podstoupit řadu experimentů.

Nadace se s Divochy poprvé setkala, jako s testovacími subjekty v tajném nacistickém vědeckém zařízení Eisenblut, nacházejícím se poblíž, v té době již osvobozeného, koncentračního tábora Terezín. Byla domluvena dohoda s jejich vůdcem, Karcistou Nakiakkenem (SCP-████), díky které byla těmto sarkicistům povolena relativní svoboda, přestože jsou technicky vzato pod správou Nadace. Karcista Nakiakken dobrovolně přijal zadržení bez odporování a s příslibem spolupráce, ovšem detaily této dohody jsou tajné a pouze dostupné pro autorizovaný personál Projektu: Sitra Achra. Dr. Judith Lowová, starší členka pracující na projektu, mě informovala, že Nadace chtěla původně odmítnout dohodu a pokusila se jednat proti zájmům Divochů. Neprozradila mi více detailů, ovšem je pravděpodobné, že Karcista Nakiakken měl několik záložních plánů, aby si zajistil spolupráci, což Nadaci nezanechalo jinou možnost, než vyjednávání.

Kultura, tradice a mylné představy:

Divoši označují svou víru, jako Církev Požírače Hříchu, ovšem vnímají Nälkä4, jako spirituální základ své víry. Snahy o zakrytí své víry a kultury vedly k nezvratným synkretickým změnám vnitřních tradic a víry (jinak řečeno, jejich ezoterické a exoterické tradice jsou jedinečné kvůli směsici abrahamických, pohanských a sarkických vlivů). Jako příklad lze uvést existenci "svatých", což se neshoduje se sarkickou hagiografií sarkicismu5, která je striktně omezená na Velekarcistu Iona a jeho čtyři Klavigar.

GwirCdO.jpg

Freska zobrazující Svatého Antala (nalevo) a Svatou Imantu (napravo).

Mezi tyto svaté patří:

  • Svatý Antal, Třikrát navrácený - Patron vzkříšení6, metamorfózy a ochránce dětí.
  • Svatý Biellá, Požírač Uctívačů - Patron vojáků (především ochránců víry), sebeobětování a odporu proti bohům a jejich pozemským přisluhovačům.
  • Svatý Joŋgu, Jedovatý Měsíc - Patron medicíny, alchymie a léčitelů.
  • Svatá Imanta, Pastýřka Masa - Patronka porodních asistentek, chirurgů, řezníků a umění tvorby z masa.
  • Svatý Milan, Rudý hák slitování - Patron spravedlivých vrahů, popravčích a dalších vykonavatelů spravedlnosti.
  • Svatý Szabolcs, Popelavý - Patron spravedlivých zákonů a dobré vlády.
  • Svatý Uksáhkká, Půlnoční červ - Patron vyvrhelů, chudých a nemocných.
  • Svatý Yrathas, Nerozbitý - Patron řemeslníků a triumfu vytrvalé práce.

Divoši se drží v ústraní společnosti. Většina civilních obyvatel si není vědoma jejich existence a ti, kteří ano, nevědí o jejich povaze. Divoši tohoto dosahují primárně pomocí anomálních metod, které Nadaci pomáhají udržovat stav normálnosti. Tyto anomálie jsou vytvářeny tak, aby pozměnily způsob, jakým jsou vnímány cizinci, což způsobuje, že jsou domy a kostely Divochů vnímány, jako velmi nezajímavé a lehce zapomenutelné. Tohoto efektu je tradičně dosahováno za využití biochemických látek (známých jako németh7) a antimemetických kognitohazardních symbolů (známých jako ūrma), jež jsou malovány na struktury Divochů, nebo tetovány na jejich těla.

Využití ūrma je obzvláště důležité, neboť způsobuje, že vnímané informace jsou odolné vůči zapamatování. Například, pokud se subjekt podívá na ulici, je tato informace vedena z očí do mozku bez problému, ovšem pokud je u vstupu do ulice namalována, či vyryta jistá ūrma, subjekt se podívá a informace bude přijata očima, ale nebude vedena do mozku. Lidská mysl se nedokáže vypořádat s takovými mezerami mezi informacemi a místo toho prázdno zaplní tím, co je nejpravděpodobnější, že se bude v okolí vyskytovat. Během testování se Nadaci podařilo zjistit, že většina subjektů uvidí zeď, hustou vegetaci a v jednom případě policejní barikádu. Ürma se také dá využít k tomu, aby zmizely dveře, nebo psané slovo, či k udělání osoby nerozpoznatelné. Divoši připisují vynález ūrma Klavigaru Nadoxovi8.

Zákon je pro Divochy velmi důležitý, neboť Církev Požírače Hříchu vnímá tyto záležitosti s podobným důrazem, jako Judaismus, nebo Islám. Zběžný pohled by ukázal, že není velký rozdíl mezi sarkickým zákonem a světskými, či náboženskými zákony normální společnosti. Vražda je zakázána, stejně jako znásilnění, krádež, či napadení, ovšem jako u různých jiných kultur a náboženství, jsou tyto zákazy subjektivní a dají se různě interpretovat. Mezi více specifické zákony patří:

  • "Budeš jísti maso syrové, nedotčené ohněm, ani přepychem9."
  • "Miluj svého Proroka, Požírače všeho Hříchu, a nikdy neber jeho jméno nadarmo."
  • "Probudíš své smysly, své třetí okno dokořán otevřeš, nebudeš se skrývat před Pravdou opilstvím10."
  • "Budeš se vyhýbat dekadenci ve všech jejích podobách."
  • "Budeš dodržovat jaka11, nečinnost v přítomnosti zla je sama o sobě zlem."

Divoši nejsou přívětiví lidé, což se dá očekávat vzhledem k jejich historii a praktikám. Jenom díky Nadaci a jejich dohodám a hrozbám, jsem schopen tyto lidi studovat, což je bohužel nijak netěší. Rozhovory jsou obtížné, ale ne nemožné a měl jsem nějaký úspěch u mladších generací.

Formální žádost byla schválena Radou O5 za následujících podmínek:

  • Na průběh události bude dohlížet personál Projektu Sitra Achra.
  • Zajatci Divochů budou klasifikováni jako personál Třídy D.
  • Zabezpečení průběhu bude mít na starosti MTF Psí-9 ("Abyss Gazers").
  • Anomálie a anomální fenomény nesmějí opustit místo rituálu.
  • Na místě rituálu budou nainstalována audio a video nahrávací zařízení.
  • V případě pravděpodobného anomálního fenoménu transmutace budou zajištěny vzorky, které budou zaslány Nadačnímu personálu.
  • Většina personálu bude rituál pozorovat nepřímo, za pomocí přímého přenosu s odchylkou třiceti sekund (kvůli možné přítomnosti kognitohazardů).

Oficiální záznam si smí prohlédnout zaměstnanci s Úrovní Prověření 3 a výše. Níže jsou k dispozici mé vlastní poznatky a názory na událost, které byly částečně upraveny dle nařízení Rady O5.

Po mém zážitku s "Rozsudkem"jsem se rozhodl na nějakou chvíli výzkumu zanechat. Má dovolená byla však předčasně ukončena speciální žádostí od Dr. Tomoko Muso, která byla pouze poslem žádosti, která přišla od subjektu v její péči, SCP-████, také známého jako Karcista Nakiakken, zadržený vůdce Divochů. Kvůli tomuto setkání jsem odcestoval do Humanoidní Zadržovací Oblasti-486 v Německu.

Nemohl jsem se ubránit pocitu, že při mém posledním rozhovoru s SCP-████, jsem to byl já, kdo vyprovokoval konflikt. Přidaný stres z toho, jakým způsobem SCP-████ komunikuje, spolu se vzpomínkami na Rozsudek, způsobil, že jsem nebyl psychicky připravený na rozhovor. Od té doby jsem s SCP-████ komunikoval prostřednictvím dopisů a společně jsme se dohodli na druhém rozhovoru. Karcista má informace, které jinak nemohu získat.

S touto novou informací jsem cestoval do Německa s týmem Nadačních archeologů. Po několikadenním výkopu jsme objevili ruiny vesnice s povědomou kostěnou architekturou. Kostěné ostatky byly rovněž nalezeny spolu s velkým množstvím popela a zuhelnatělých trosek. Bylo zjištěno, že se jedná o místo masakru, a že vesnice byla úmyslně vypálena.

Mezi mrtvými byly objeveny i abnormální pozůstatky těla s humanoidními a jelenovitými rysy, spolu s dalšími mutacemi, které naznačují, že šlo o Karcistu. Kosti držely pohromadě díky černé olejovité substanci s podobnou konzistencí a lepkavostí, jako asfalt. Díky tomu si tělo zachovalo tvar a pozici, při níž bylo tělo v době smrti. Tělo bylo nalezeno v klečící pozici se skloněnou hlavou a pažemi obtočenými kolem neznámého objektu. Ostatky byly vykopány a odvezeny do Oblasti-282 kvůli pitvě, která odhalila množství zrezivělých hrotů šípů a ostří mečů zabodnutých v těle.

Předpokládá se, že tyto ostatky patří Karcistce Viekudh, která byl podle Divochů zavražděna křesťanskými bojovníky na rozkaz Karla Velikého kolem roku 774 n.l. Kamenná krabička se skládacím zámkem26 byla objevena spolu s ostatky. Zdá se, že Karcistka zahynula při pokusu ochránit tento objekt. Sarkické skládací krabičky byly nalezeny již dříve při archeologických vykopávkách a v osobních sbírkách neosarkických kultistů a jsou považovány za extrémně nebezpečné, kvůli přítomnosti anomálních pastí, jež se spustí v případě, že je skládanka vyřešena nesprávně.

Naštěstí byly tyto pasti (často vypuštění chemických, či biologických činidel27) navrženy tak, aby působily na živé organizmy a nemají žádný účinek na neorganické materiály. To Nadaci dovolilo otevřít krabičku pomocí dálkově ovládaného stroje ve sterilním a uzavřeném prostředí. Uvnitř krabičky byly objeveny následující předměty:

  • Kostěná flétna: Objekt se nezdá být anomální a byl uvnitř nejspíše uložen z osobních důvodů. Posluchači popsali hudbu nástroje jako "chmurnou" a "děsivě krásnou".
  • Zlatý srp: Římský historik Tacitus zapsal, že zlaté srpy byly používány při druidských rituálech. Vzhledem k tomu, že sarkické zbraně a nástroje jsou tradičně vytvářeny z kostí a podobných organických materiálů, věří se, že tento zlatý srp byl darem, nejspíše od kmene Sasů.
  • Proutěná panenka: Objekt není anomální. Podobně jako u flétny, byl i tento objekt nejspíše uložen z osobních důvodů.
  • Kodex z Černého lesa: Kodex je sbírkou třinácti prastarých svitků v neznámém jazyce, jejichž symboly neustále mění tvar pomocí anomálních metod. Přestože se obsah svitků doposud nepodařilo rozluštit, obsahuje text několik symbolů používaných v sarkických a daevitských spisech. Svitky jsou vytvořeny z kůže neznámého zvířete a byly datovány kolem 1100 př.n.l. Analýza inkoustu naznačuje, že jej z větší části tvoří krev. Snahy o přeložení kodexu spustily několik anomálních incidentů a dokumenty tak byly překlasifikovány na SCP-████. Mnoho z těchto svitků obsahovala Nadoxovu pečeť.
  • Píseň zkázy Karcistky Viekudh: Svitek popsaný rukopisem Karcistky Viekudh. Tento dokument se datuje kolem 600 n.l. Níže byl přeložen z adytštiny:
Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License